březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět až do...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete obrátit přímo...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu novým programem...
Zobraz celý blog...
Stejně jako předchozí album Vzkříšení i album Hry pro Marii je koncepčně laděným kompilátem skladeb, jež posouvají dějství příběhu. Ano jde o jakési onanotorium. Hry pro Marii úzce...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

KABARET DOKTORA CALIGARIHO - VZKŘÍŠENÍ

1. Náš svět
2. Hrej zmetku hrej!
3. Dancing
4. Ukradená identita
5. Down by the law
6. Jodli jodli lodyha
7. Mezi životy
8. Ho vezou!
9. Svobodný dům
10. Hodina S
11. Rozkazy
12. Frankenstein

Skupina "nové vlny undergroundu", tajemný Kabaret doktora Caligariho, vydává svůj debut. Anonymní uskupení několika příznivců alternativní hudby, jejichž výsledný projev zachází za hranice normality, dalo by se říci, až na pokraj šílenství a lehké mentální retardace. A přesto, nebo snad právě proto, je jeho hudba hodna vaší pozornosti. Nese v sobě mladistvou energii a mystérium bizarní éry kinematografie 20. let. Bystrému diváku a posluchači navíc neunikne i jistá náklonnost k americké umělecké formaci The Residents.
KABARET DR. CALIGARIHO : Ukradená identita
http://www.youtube.com/watch?v=yZnw3SJbeo0&feature=youtu.be
KABARET DR. CALIGARIHO : Náš svět
http://www.youtube.com/watch?v=7quw9w5BZQU

Křest CD v pražském Kaštanu na Břevnově proběhne v pátek 28. 2. od 20 hodin. Hostem jsou neméně šílení BBP.

Fcb událost zde:
https://www.facebook.com/events/1456395674588327/?fref=ts

KABARET DR. CALIGARIHO - Srovnávat nás s jinými kapelami je jako srovnávat hrušky s mihulema

Bára Vondrášková / 17.10.2014

Originální, ačkoliv často srovnávaná s velkým množstvím jiných interpretů. Taková je anonymní skupina příznivců alternativní kultury KABARET DR. CALIGARIHO, která dle své vlastní charakteristiky „zachází za hranice normality, dalo by se říci, až na pokraj šílenství a lehké mentální retardace“ . Inspirujíc se hororovým filmem dvacátých let, propojuje svá hudební představení s teatrálními prvky, v nichž dokáže perfektně vyvážit hranici humoru a temnoty, napětí, ponurosti. KABARET DR. CALIGARIHO, kapela, která vlastně není kapelou, si s námi popovídala nejen o tom, čím vlastně je...

Vaši kapelu jste nazvali podle hororového filmu z 20. let, proč zrovna podle něj?
Již na začátku rozhovoru bych chtěl poopravit jednu skutečnost - v případě KABARETU se nejedná o hudební kapelu, ale spíše o uskupení hudebně více či měně zdatných jedinců, pracujících na společném konceptu pomocí audio-visuálních prvků. Naše uskupení jsme s filmem Kabinet Dr. Caligariho spojili záměrně. Diváci či posluchači tak mohou předvídat náplň a zaměření našeho počínání, ještě než si poslechnou jakoukoliv skladbu, shlédnou videoklip či navštíví koncert. Spojení s expresionistickým filmem by mělo předem připravit diváka a posluchače na nevšední zážitek. Inspirovali jsme se nejenom názvem filmu, ale také samotným příběhem, který jsme v našem představení také situovali do psychiatrické léčebny. Díky tomuto tématu jsme schopni odbourat klasické hudební postupy a společně s vizuálními projevy působit při našem vystoupení na posluchačovy a zároveň divákovy nejsilnější smysly.

Říká se o vás, že jste jako “čeští THE RESIDENTS”, vaše produkce dokonce bývá s tou jejich často porovnávána… Ve vaší tvorbě se mnohdy dají zaslechnout i motivy z vážné hudby. Kde opravdu berete inspiraci?
THE RESIDENTS nás inspirovali především po stránce vizuální a koncepční. Co se týče hudby, je to velice různorodé. Určitě lze jmenovat české interprety, jako například Mikoláš Chadima, členové PRAŽSKÉHO VÝBĚRU, Filip Topol nebo hudební matadoři, kteří si prošli kapelou BLUE EFFECT. U inspirace zahraničními interprety se pohybujeme někde od FRANKA ZAPPY, DEVA, TALKING HEADS a Davida Byrne, až po Mika Pattona, Petera Gabriela, Stevena Wilsona či představitelé metalové scény, kterými jsou například norští SHINING. Samozřejmě, že bychom mohli jmenovat spoustu dalších interpretů, což je dáno jistou odlišností naších hudebních vkusů. Výsledný projev KABARETU je tak jakousi fúzí našich oblíbených stylů. Prvky vážné hudby v současném představení „Chopinovo vzkříšení“ především podporují příběh, který se tak propojuje s oním hudebním skladatelem. Motiv Dvořákovy „Novosvětské“ se na desce objevil neplánovaně. Lze říci, že byl zpětně vložen do dané písně díky základnímu motivu, který jej připomínal, a doslova pobízel k rozšíření této pasáže. Do budoucna bychom chtěli také pracovat se skladbami Bohuslava Martinů, zejména s dílem „Hry o Marii“.

Vaše sehranost a instrumentální dovednosti mi připadají výborné, občas mi přijde líto, že nevím, kdo co hraje… Proč jste se rozhodli pro anonymitu?
Zde šlo právě o onu inspiraci formací THE RESIDENTS. Anonymita je naší nedílnou součástí řízené mystifikace nejenom našich fanoušků, ale také našich „haterů“, kteří jsou nuceni opakovaně zadávat do vyhledávačů atributy, pomocí kterých se nás snaží dohledat či rozluštit naše díla. Díky anonymitě si po koncertě můžeme poslechnout názory na naše vystoupeni například ve frontě na pivo, aniž by fanoušci měli jakoukoli potřebu se přetvařovat. Můžeme si také nechat ve vlaku převykládat naší diskografii od spolucestující, ze které se vyklube naše fanynka. Ano, oba případy se nám již staly a už teď se těšíme na další. Samozřejmě, že anonymita by nám také určitě pomohla při nepovedeném koncertu a při řízeném ústupu z pódia majícího charakter „vichru z hor“. To jsme ovšem ještě neměli možnost vyzkoušet díky naší profesionalitě. Při živých vystoupeních narážíme spíše na problémy s technikou či na nevybavenost pódií, což nám občas vystoupení zkomplikuje a ubere na jeho intenzitě. I přesto ovšem bývají někteří návštěvníci uchváceni tak, že pod vlivem jakéhosi transu jsou schopni vylézat za námi na pódium, jak tomu bylo například na letošní Besedě u Bigbítu v Tasově.

O vašich textech se již v recenzích na album “Vzkříšení” objevují spory. Někomu připadají dobré, vtipné, někomu slabé a beze smyslu… Já se přikláním k první skupině a proto by mě zajímalo, kdo je jejich autorem?
Ohledně výskytu spor v recenzích na album „Vzkříšení“, nás tento jev nikterak nepřekvapuje, jelikož dobře víme, že se spory vyskytují téměř všude, dokonce i v Arktických ledovcích. Autorem textů je Albert Caligari, až na text „Ho vezou!“, zde je autorem Marie Mrtvá. Všechny naše texty jsou důkladně propracované a připravené tak, aby poskytly posluchači žádoucí sdělení, podnítily atmosféru písně a zároveň se nestaly rušivým prvkem, jak tomu v dnešní době často bývá. Recenzenti se nás občas snaží srovnávat s žánrově podobnými kapelami. Zde ovšem narážejí na již zmiňovaný problém, že v případě KABARETU se nejedná o „hudební kapelu“, čímž se dostávají ke srovnávání hrušek s mihulema. Občas se setkáváme s nepochopením aplikovaného minimalismu v textech písní, např. u „Jódly, jódly lodyha“. Zde pouze důkladnější studie konceptu opravdovému zájemci odhalí smysl písně, která byla primárně postavena na tomto dlouho promýšleném a propracovaném minimalistickém textu, který je složený ze dvou zvukomalebných slov, maximálně naplňujících atmosféru písně, posunujíce děj příběhu. Již při vzniku naší formace jsme měli jasno, kterým směrem se naše texty budou ubírat. Bloumáním mezi Bohem a zemí či hledáním sama sebe jsme se opravdu nikdy zabývat nepotřebovali a ani nechceme, takových interpretů již existuje dost. Tím rozhodně nechci naznačit, že bychom byli nevěřící nebo postrádali sebereflexi. Téměř polovina členů KABARETU se hlásí k pastafariánství a zbytek jsou členové Bratrstva zvěstovatelů polární záře. Jsme rádi, že tobě se naše texty líbí!

Do undergroundu jste byli začleněni spíše díky vydávání pod Guerilla Records, tzv. vydavatelstvím “druhé kultury”. Usilovali byste o toto zařazení i bez možnosti vydávat pod tímto vydavatelstvím? A jaký máte vztah k undergroundové kultuře?
Již v začátcích jsme k propagaci naší tvorby využívali kontakty organizátorů undergroundových koncertů a festiválků. Mezi nimi byl například i Jaroslav Erik Frič, díky jemuž jsme si v létě 2012 zahrály na ryze undergroundovém festivalu Napříč na Skalákově mlýně. Zde asi nastal ten zlom, kdy nás začali řadit do undergroundu a zvát na další podobné akce. Původně jsme ovšem neměli v úmyslu být zaškatulkováni tímto směrem. Chtěli jsme vytvořit něco nevšedně popisného, se špetkou vtipu a nadsázky. Škatulka přišla sama. Underground osobně vnímáme jako hudební styl, který máme rádi. Undergroundovou kulturu pozorujeme spíše zpovzdálí, jelikož díky našemu věku na nás totalita nestihla zanechat tak velké šrámy, jako na pilotních představitelích této subkultury.

Dlouhohrající debut “Vzkříšení” i jemu předcházející EP “Tetenton” byly vydány u Guerilla Records. Jeho majitel Vladimír “Lábus” Drápal se nechal slyšet, že vydává to, co se jemu líbí, nicméně hudbu nehledá, protože ona si ho prý najde sama. Jak jste se k němu dostali vy se svou produkcí?
V lednu 2013 jsme natočili ve studiu Šopa EP „Tetenton“ a vydali jej vlastním nákladem převážně za účelem propagace. EP jsme různě rozesílali lidem, kteří by o tuto hudbu mohli mít zájem. Mezi obesílanými bylo také vydavatelství Guerilla Records, přičemž nás Vladimír Lábus Drápal obratem kontaktoval s nabídkou spolupráce. Takže ano, naše muzika si Lábuse našla doslova sama. Jsme velmi rádi za spolupráci s Guerilla Records!

Natočili jste skladbu s KOONDOU HOLOU, hudebníkem, který je u nás známý převážně jen v undergroundu, přestože ve světě ho hudební fanoušci znají třeba kvůli spolupráci se Stevem MacKayem, saxofonistou THE STOOGES. Co vás k sobě přivedlo? Jak jste se o sobě dozvěděli? Plánujete s ním i nějaká živá vystoupení nebo další spolupráci? 
S Kamilem Krůtou alias KOONDOU HOLOU jsme se poprvé potkali vloni v létě na velice příjemném festivalu v Šonově, který pořádá Stanislav G. Pitaš. Kamilova hudba i jeho osobitý projev v nás tenkrát hodně zanechaly, proto jsme se rozhodli, že ho pozveme jako hosta na jeden ze křtů naší desky „Vzkříšení“, který byl plánovaný na jaro 2014 v severomoravském městečku. Díky Lábusovi jsme Kamila kontaktovali a ten nabídku přijal. Po křtu jsme začali s Kamilem více komunikovat a bavit se o naší tvorbě. Navštívili jsme další Kamilovy koncerty, mimochodem i se zmiňovaným Stevem MacKayem, který dokonce po vystoupení hrál na saxofon Alberta Caligariho a spal v jeho posteli. Nakonec naše setkávání se s Kamilem a společná komunikace vykrystalizovala v ideu společného nahrávání, na kterém jsme se vzápětí opravdu domluvili. Myšlenka společného nahrávání byla velice růžová, při realizaci však lehce vybledla. Těsně před termínem nahrávání se objevily problémy s Kamilovou dopravou z Francie, kde momentálně žije. Ty byly naštěstí zažehnány a po šňůře koncertů, které jsme Kamilovi v ČR domluvili jako kompenzaci cestovních nákladů, jsme se dostali k samotnému nahrávání. Měli jsme na vše jen víkend, což není mnoho. Vycházeli jsme z připravených nápadů, ale i přesto byla dřina dát je dohromady a sehrát se, jelikož většina hudby se nahrávala společně na jeden „take“. Většinou se snažíme být apolitičtí, ale kvůli frustraci z ukrajinské krize jsme se rozhodli, že nahrávku věnujeme právě tomuto tématu. Text jsme se snažili udělat co nejminimalističtěji, tak aby bylo zřetelné, na co píseň upozorňuje a zároveň, aby text nezastínil samotnou hudební část. Celý počin jsme završili již přímočařeji směřovaným videoklipem "Ukrajina", který vytvořil Albert Caligari ve svém volném čase. O budoucí spolupráci s Kamilem stále přemýšlíme. Komplikací je bohužel velká vzdáleností mezi Francií, kde Kamil momentálně žije, a ČR. Určitě plánujeme společné koncerty, ale prozatím jenom dvou interpretů s odděleným repertoárem.

Prozradíte nám nějaké plány do budoucna?
Momentálně pilujeme čtyři nové skladby, které se chystáme v zimě nahrát u Stani Valáška v našem oblíbeném studiu Šopa. Vše by opět mohlo vyjít na EP, které by mělo být předzvěstí druhé desky. Myslíme, že se máte na co těšit!

Diskografie:

2013  Tetenton (EP)
2014  Vzkříšení

Odkazy:

http://www.kabaretdoktoracaligariho.mysteria.cz

Obsazení:

Dr. Albert Caligari: saxofon, theremin, prase
Adam, Otrok: bicí, prase
Marie Mrtvá: klávesy
Eduard Exekutor: kytara
TO: basa, housle

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč