březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět až do...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete obrátit přímo...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu novým programem...
Zobraz celý blog...
Snad není ani třeba tuto legendární nahrávku představovat, ale málokdo si uvědomil, že letos to bude 50 let (!), co kapela tajně nakráčela do Hradu Houska a tam začala v zimě 1974 nahrávat...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

DÁŠA VOKATÁ - BOJOVNÍCI SNŮ

1. Čekání na milého
2. Bojovník snů
3. Není už kdo mě líbá
4. Vysočina
5. Anastáz Opasek
6. Děkuji s Karlem Krylů
7. Zdeněk Adamec
8. Ostravská
9. Veselka
10. Žáby
11. Čuňas
12. Cetky
13. Půjdu za tebou
14. A já jsem byla šťastná

Dáša Vokatá jak ji znáte nejlépe – sama s akustickou kytarou a sytým, naléhavým hlasem. Nahrála čtrnáct skladeb, které ji představují v širokém spektru – od milostných písní, přes jemné vyznání víry až po silné příběhy jejích „bojovníků“. Bojovníci snů není náhodně vybraným názvem – Dáša Vokatá je i při své ženskosti a životních zkušenostech věčným bojovníkem proti nespravedlnostem tohoto světa. A o tom zejména jsou její písně.
CD obsahuje sleevnote jejího životní druha, souputníka a bojovníka snů Magora a jako videobonus jsou uvedeny 4 písně k přehrání na PC – tři z emigrace (m.j. s Karlem Krylem, Sváťou Karáskem a Čárlí Soukupem) a poslední je natočena v Prostředním vydří v letošním roce.

Křtilo se v sobotu 23.8. na trutnovském festivalu a kmotrem se stal jeden z nejvýznamnějších bojovníků snů - pan prezident Václav Havel (viz foto Tomkiho Němce v sekci "o desce").

DÁŠA VOKATÁ – BOJOVNICE SNŮ

Čechy jsou známé fenoménem písničkářů, počínaje počátkem 60tých let se u nás objevuje silná tradice. A dosud – přes občasné výkyvy jak „trhu“, tak „témat“ – neskončila. Kryl, Hutka, Merta, Třešňák, Nos… A další desítky jmen, známějších či méně známějších se jistě vybaví každému běžnému posluchači. Ale co ženy? Snad Dáša Andrtová-Voňková, harmonikářka Radůza a kdo dál? Tady je to už slabší.

A přitom 40 let na scéně letos „oslaví“ i Dáša Vokatá, nenápadná (nikoli však hlasem, ani osudem) písničkářka, dosud známá spíše v okruhu příznivců undergroundu, ovšem s nepopiratelnými ambicemi oslovit i daleko širší publikum. Před několik týdny jí vyšla třetí nahrávka na CD Bojovníci snů a její životní i umělecký příběh stojí nepochybně za zaznamenání.

Vyrůstala a umělecky se formovala v 60tých letech v ateistické Ostravě, což pro děvče posedlé básněmi, písničkami a malováním asi nebylo to nejpříhodnější místo. Ve chvíli, kdy mohla vystoupit z nejrůznějších školních besídek, soutěží v recitaci apod. a na regulérní písničkářské scéně zažívat to, co její jen o pár let starší vrstevníci, přijely ruské tanky a bylo po všem. Poměry se začaly utužovat, až postihly – poprvé - tragicky i její rodinu. Dášin otec se v roce 1976 z pocitu bezvýchodnosti oběsil.

Hnána touhou po poznání, po svobodném nadechnutí v čím dál více normalizované společnosti vydala se Dáša s baohem a kytarou stopem „on the road“, což znamenalo přinejmenším alespoň pryč z Ostravy. Při své pouti shodou náhod narazila na manželé Princovy, kteří tehdy začínali žít v undergroundové komuně v Rychnově u Děčína. To bylo přesně to, co Dáša hledala a co vyhovovalo jejímu nezkrotnému naturelu. Tam také zůstala, nalezla svého manžela Zdeňka „Londýna“ Vokatého a tam si začala plnit sny o svobodném životě. To samozřejmě v „předchartovním“ roce nemohlo trvat dlouho a tak ve společnosti přátel a hudebníků z undergroundových skupin (Plastic People, Dg 307, Svatopluk Karásek a další) byla velmi brzo svědkem prvních perzekucí a po Silvestru 1976/77, kterého se účastnili samotní „strůjci“ Charty 77 (Václav Havel, Pavel Landovský, Jiří Němec a mnozí další) a podepsání dokumentu většinou hostů baráku zažila pronáslodvání na vlastní kůži, které skončilo likvidací rychnovské usedlosti – objekt byl srovnán se zemí.

Začala jí další – a zdaleka ne poslední – doba opět „na cestě“. S manželem a dvěma malými dětmi střídala azyly u přátel (u Jana Litomiského ve Vyskytné, v bytě Václava Havla, když ten byl zavřený), ale pro chartisty tady nebyla ani práce, ani bydlení. Tehdy se její písně začínají měnit v angažované protest-songy, v kterých reflektovala jak realitu komunistického Československa, tak i naději, lásku a touhou po spravedlnosti, která ji provází po celý život.

Po marné snaze žít s přáteli v klidu alespoň na venkově, na samé periferii společnosti, vinou neustálé šikany StB se rozhoduje a s rodinou a dalšími disidenty opouští v roce 1980 rodnou zem. Díky politickému azylu, jež chartistům udělil rakouský kancléř Brunko Kreisky volí Vídeň, kde zůstává až dodnes.

Její odchod – ztrátu jediné vnučky a dvou pravnoučat – neunesou ani její prarodiče, kteří si krátce po jejím odjezdu za „železnou oponu“ společně pustí plyn a tak první, co Dášu v nové vlasti čeká je úmrtní parte osob, které hluboce milovala a obdivovala.

V Rakousku se aktivně zapojuje do života české menšiny, jezdí se svými písněmi po celé západní Evropě, s přáteli z undergroundu (Miroslav Skalický, Svatopluk Karásek, Čárlí Soukup, Vlasta Třešňák a další) kočuje po kulturních setkáních. Vzhledem k tomu, že jsou rozeseti po celé západní Evropě (Francie, Švýcarsko, Německo, Švédsko, Rakousko), to není vůbec jednoduché. Navíc se rozchází s manželem (rok po tom, co je církevně oddal opat Anastaz Opatek, obdobně se mu to „povedlo“ s Karlem Krylem, z čehož byl hodně smutný) a zbyla jí starost o obživu dvou dětí. Karel Kryl i  arciopat Anastáz Opasek (který ji v roce 1981 pokřtil a pořídil ji kytaru) se stávají jejími blízkými příteli a jsou jí stejnou oporou v emigraci, jako kdysi její přátelé z disentu doma.

Za pomoci Pavla Tigrida natáčí ve studiu Svobodné Evropy v Mnichově svou první LP desku Láska, která obsahuje její nejlepší písně, které napsala ještě v Čechách a v nichž se solidarizuje s útlakem přátel, nachází své kořeny a věčné téma svých písní – lásku a naději.

Kryl pak vysílá písničky Dáši Vokaté z rádia Svobodná Evropa do Československa.

Revoluce v roce 1989 v ní okamžitě vznítí touhu vrátit se domů, ale nemá ani občanství (Československého byla zbavena a na rakouské nemá dostatek finančních prostředků), ani nechce z dětí, které mezitím přijaly Rakousko za svůj domov udělat „Auslandery“ v Čechách a nemůže se vrátit tak rychle, jak by chtěla. Tohle čekání nevydrží její maminka, zlomená roky samoty a ztrátami nejbližších a v roce 1990 si vezme život – první Dášina cesta domů (občanství za ní zaplatil její dosavadní zaměstnavatel, aby u něj zůstala pracovat i nadále) vede na matčin pohřeb (i v tom ji spojuje i společný osud s Karlem Krylem, ten také poprvé přijel do Čech pohřbít milovanou maminku). Poprvé na podiu doma vystupuje (společně s Karáskem a Soukupem) na prvním oficiálním ročníku trutnovského festivalu v roce 1990.

Od té doby do Čech jezdí co možná nejvíce, navazuje vztah se známým básníkem, mluvčím undergroundu a politickým vězněm Ivanem „Magorem“ Jirousem, s kterým začíná společně žít, jednak na usedlosti v Prostředním Vydří („napůl cesty mezi Prahou a Vídní“), jednak v Praze.

Hojně koncertuje a v roce 2000 vydává své CD, nazvané prostě Dáša Vokatá. Kolekce 14 skladeb, částečně obohacená muzikantskými hosty jí posléze svou koncepcí a zvukem, který jakoby překryl její syrový a vášnivý projev sice příliš neuspokojuje, ale neustává ve svém hraní – a je jí jedno, jestli hraje pro pět lidí, anebo plný sál. Z uzavřeného ghetta českého undergroundu, ve kterém se setkala s osudovými lidmi a kam svou duší patří dodnes, ví, že není důležitý počet posluchačů a úspěch na podiu, ale upřímnost a pravdivost vlastní tvorby. Sama vzpomíná na hraní v emigraci: My hráli po těch barácích a stodolách a byli štěstím úplně bez sebe, když jsme hráli třeba pro 200 Čechů, to pro nás byl úplně vrcholný zážitek. My předtím vystupovali třeba pro 5 lidí. K Honzovi Litomiskému přijela na návštěvu Zdena Tominová a Jiří Němec a já hrála pro 3 posluchače. Zdena byla úplně nadšená a já zase byla šťastná, že jsem nadchla jednu ženskou. Jiří Němec to natočil na nějaký předpotopní magnetofon Uran a tahle nemožná nahrávka pak kolovala mezi lidmi a to bylo všechno, co my mohli zažít. Takže my z undergroundu jsme se radovali, byli šťastni, že můžeme zpívat, bavit se a veselit“

Stále skládá nové písně, nachází další posluchače, její životní partner se v roce 2007 stává nositelem prestižní Seifertovy ceny a tak mimo sólových koncertů neúnavně pokračuje v objíždění i těch nejzapadlejších míst s pořadem, ve kterém Magor čte svou poezii a Dáša Vokatá hraje na kytaru a zpívá. Zraje v ní nový repertoár, který se rozhodne po zkušenostech s předešlým nahráváním natočit jen sama se svou akustickou kytarou, tak se cítí nejjistější. V srpnu vydává svou třetí kolekci písniček na CD, nazvanou Bojovníci snů. Na ní vzdává hold zejména svému dědečkovi s babičkou, o kterých pojednává titulní píseň. Ale CD je opět plné lidských příběhů (Zdeněk Adamec, arciopat Opasek, Karel Kryl, František „Čuňas“ Stárek…), nekonečného boje o lepší svět a samozřejmě i lásky a naděje, že tento „boj“ se nakonec podaří…

Ostatně, jak v textu, který její CD doprovází, píše básník Ivan Jirous, že s jejími „bojovníky snů“ (kráceno): ji spojuje neústupnost a úsilí angažovat se nejenom pro sebe, nýbrž i pro bližní. Úsilí o to, abychom byli lepší a lépe žili. Ostatně: všimněte si, že většina Dášiných písní-básní je o lásce. Což je něco jiného, čím můžeme náš svět zlepšovat? A snad i zlepšit?

Není bez jisté symboliky, že pokřtít toto CD se uvolil Václav Havel. A na trutnovském festivalu v sobotu 24. srpna 2008, kde CD Bojovníci snů poprvé spatřilo světlo světa, tak skutečně učinil. Že u toho asistovali staří přátelé z undergroundu jistě není třeba dodávat.

Vladimír „Lábus“ Drápal

 

BOJOVNÍCI SNŮ (jeden křest Dáši Vokaté)

(dva texty z trutnovského Festivalového samizdatu, Trutnov 21. – 24.8.2008)

S Vláďou Drápalem (řečeným Lábus pro neuvěřitelnou podobu s hercem Jiřím) se známe nějaká léta. Jeho vydavatelství Guerilla records obdivuju nejenom proto, co v něm Vladimír vydává. Především kvůli úžasnému úsilí, jež do něj vkládá. Nicméně k věci: jde o další CD Dáši Vokaté. Není slušné žádat či prosit přítele ve prospěch svých milých. Dáša je moje milá, či milenka, jak chcete. Když začala před dvěma lety uvažovat o další desce a u koho ji vydá, první mne napadl Lábus. Ale řekl jsem: já se ho doprošovat nemůžu. Leč stalo se toto: loni jsem byl Vláďovi za svědka na svatbě. A Dáša mu tam hrála. Po její produkce se všechny Lábusovy ženy na něho vrhly – v čele s Vláďovou maminkou. Jakto, žes ji ještě nevydal? A jelikož Vladimír i já víme, že marné je s ženskejma diskutovat, natož jim odporovat, cédéčko Bojovníci snů je na světě. Jsem rád, že křtíme tady v Trutnově. Nemusím snad vysvětlovat proč. Zvláštní poděkování dlužím Čuňasovi, který mne k této anonci dokopal.

V Mokropsech 22.7.2008 MAGOR

 

DÁŠA VOKATÁ
Písničkářka z podhoubí undergroundu, žijící za komunistů v rakouském exilu, kde vystupovala na různých undergroundových koncertech (např. na mlýně u Charlieho Soukupa) nebo v Rádiu Svobodná Evropa. Přičiněním Karla Kryla se její hlas dostává přes éter a železnou hraniční oponu k mladším českým posluchačům, kteří její začátky v rodné zemi nepamatovali. Dáša vyzpívává do světa silné texty s neméně silným nábojem o nelehkém pozemském údělu prodchnuté zkušenostmi, vírou a láskou. Její prožitky a duchovní stavy se místy proměňují v modlitby i nářek či naopak v legraci a komičnost světa, který nás obklopuje. V její blízkosti se většinou pohybuje i jeden z největších žijících českých básníků, rocker, výtržník, „politický“ vězeň, myslitel a nejen duchovní náčelník undergroundu Martin Jirous (Magor) a na Trutnově tomu nebude jinak. Navíc zde i Dáša pokřtí svoji novou desku.

 

Doporučujeme obsáhlý rozhovor s Dášou v sekci Rozhovory.

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít