březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Legenda a průkopníci československé psychedelické scény The Primitives Group zazářili v roce 1968 na hvězdy české pop music nepřehlédnutelným plamenem. Sovětská vojska...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

RADOST - MRAVENCI SNĚDLI KOČKU

1. Večerka (první sloka)
2. Karkulka
3. Čerti
4. Fí bum
5. Labe
6. Albína
7. Ma maren
8. Na tebe
9. Bagr
10. Slunečník
11. Mraveneček
12. G. Brom
13. Č. nos
14. Eskymák
15. Na kolejích
16. Sněženka
17. Přejelo auto pejska
18. Večerka (druhá sloka)
19. Chlupatý bombóny

19 zvukových skládanek originální teplické skupiny, které se dají přirovnat v celé historii české alternativní hudby snad jen ke svérázné skupině Ženy. S nimi je spojuje nejen stejná postava invenčního producenta Miroslava Waneka (Už jsme doma), ale zejména hravost, elegance a lehkost, s jakou narušují zaběhlé hudební konvence a stereotypy. Textové skládanky mohou oslovit jak programové intelektuály, tak děti v předškolním věku.

Rozhovor s producentem RADOSTI Miroslavem Wanekem (ptal se Lábus):



?? Proč jsi vůbec přijal produkční práci na tomto projektu? Navíc se nejednalo a zavedené ani komerčně atraktivní jméno?

MW: Mohl bych zjednodušeně odpovědět: protože mě jsi mě tak dlouho ukecával až mě ukecal, ale tak to není. S klukama z Radosti se znám leta letoucí, s Bohoušem od bubnů dokonce vůbec nejdéle ze všech lidí, se kterýma se ještě stýkám a který si pamatuju, chodil jsem si k nim hrát na písek, můj děda pracoval v Barevce, továrně, která sousedí s Bohoušovým domem. Pepa Pondělík zase patří mezi nebližší kamarády Martina Velíška, chodili spolu na základku, no a s oběma dalšíma jsem už taky měl mnohokrát co dočinění. Radost jako kapelu sleduju mnoho let, objevovala se od pradávna na mnou organizovaných nebo spoluorganizovaných akcích, byly to různé výstavy, patafyzické semináře, pololegální koncerty a pak samozřejmě i na akcích Pavla Rajčana, ať už u Voka nebo na Deltě při akcích zvaných Teplice v Praze atd. Co mi ovšem vždycky bylo líto byl fakt, že nemají pořádnou nahrávku, existovalo pár demáčů, ale to bylo pro mne prakticky neposlouchatelné, u Radosti je podobný problém jako byl kdysi u Žen - to, co snese pódium se všemi těmi vizuálními vjemy a doplňky, to je při pouhém poslechu "suché", nudné a bez původní znalosti živých koncertů prakticky neposlouchatelné. Což je veliká škoda, protože ta kapela má svojí poetiku, něco tajuplného a velmi humorného, ovšem s takovým steskem na dně. Stejně jako u Žen. A stejně jako u Žen bylo třeba jít na tu nahrávku úplně z jiné strany, nezaznamenávat koncert (protože mi chvbí to všechno okolo), ale zaznamenat "ducha" a to třeba i použitím některých zdánlivě "cizorodých" prvků a prostředků. Chemicky by se tomu dalo říci - katalyzátorů. Ve sklárně tomu zas říkají trefně - čeřivo.

?? Nakolik je hudební tvář Radosti podobná věcem, na kterých jsi pracoval dříve (třeba zrovna zase Ženy, Dybbuk apod.)?

MW: Tak, už jsem to trochu naznačil. Já bych ještě zmínil Činnu. Nejde o to, nakolik je nebo není Radost podobná hudebně té či oné kapele, ale určitě s těmito jmenovanými patří do jedné rodiny. Jak jsem říkal, laskavý a teskný humor, smyl pro absurditu a to i v hudbě, jistá primitivnost, která ovšem nemá co dělat s prázdným diletantstvím. Nikdo neočekává virtuozitu, jde vždycky o nápad, náladu sdělení, naléhavost a vtipnost a také v neposlední řadě o upřímnost. U všech těch kapel včetně Radosti je toho všeho vrchovatě a u všech samozřejmě ne všechny jejich výtvory takováto kritéria snesou. Proto u všech bylo nutné pečlivě vybírat z hromady nabízených písní a nechat pro záznam (trvalejší než jen jepičí život koncertu) jenom ty, které mají všechny ony vlastnosti v krystalické podobě. To se ale asi děje u všech kapel (zde musím zmínit jednu zajímavost - nikoli u Už jsme doma, nevím proč, ale není žádný odpad, možná proto, že ten odpad vzniká už při skládání).

?? Myslíš, že Radost je na současné hudební scéně přece jen něčím výjimečná?

MW: Oni se asi nevyhnou srovnávání s Ženami, v tomto směru jim asi moje producentství příliš nepomůže. Ale oni jsou v mnoha směrech jiní než Ženy. Tak za prvé - je to z velké části především hudební skupina, mají výborné hudební nápady a místy by je bylo možné řadit spíš k undergroundu (za sólo v Labi by se Velveti stydět nemuseli). Texty rovněž nejsou tak mnohovrstevnaté jako u Žen, většinou se jedná o výjevy, o miniaturní příběhy, u Žen to byla většinou čirá rozkoš z češtiny a z poetiky, z absurdních spojení, byli "básničtější" ve smyslu tradice Halasovské a dadaistické. Radost je taková lidovější, jejich výrazivo, ať už hudební nebo slovesné, je insitní - já bych je přiřadil do rodiny s Josefem Hlinomazem.

?? Co bylo nejtěžší?

No, ta nahrávka vznikala poměrně dlouhou dobu a bylo to spojeno s mnoha technickými problémy, ale myslím že to dopadlo nakonec dobře. Nejtěžší moment pro mě byl (opět stejně jako u Žen nebo u Dybbuku) právě onen výběr a drobné úpravy. Když někdo něco vymyslí a nechá to, pak má k tomu určitý vztah a já byl na začátku v úloze selektora, který má říct toto ano a toto ne a taky říct proč. Od počátku, kdy jsem přistoupil na to producetství, jsem se snažil přemýšlet o tom, co je na té kapele to nejlepší a specifické, čím je právě přínosem. A tomu jsem se snažil přizpůsobit i výběr a úpravy. Chci tím říct, že mě až tak moc nezajímala autentičnost, jako spíš sdělení. Tímto sítem plno písní propadlo a sdělit to klukům z Radosti bylo celkem obtížné, ale musím říct, že se chovali velice statečně a vstřícně. Dokonce byli ochotni se bavit i o textových úpravách, nejradikálnější úprava byla v písni Pejsek, kde vypadl celý dlouhý text a zůstalo jen poslední slovíčko "Au". Obsah písně se pak přenesl do názvu - "Přejelo auto pejska". Za takovou ochotu spolupracovat na vytvoření nikoli fyzicky, nýbrž duchovně autentické nahrávky - to tedy klobouk dolů.

?? Co tě mile překvapilo?

MW: Asi právě ta ochota a vstřícnost. Taky bylo překvapivé, jakou kázeň byli schopni ve studiu udržet, ačkoli někdy to bylo velice tristní a sedět desítky hodin v šatně a čekat až si mě někdo na deset minut zavolá a pak zase čekat, to vyžadovalo opravdu železnou vůli. Koho bych chtěl mimořádně pochválit, je bubeník Bohouš Zvolský, já mu dirigival přes okno, když šlo o dynamiku, lehal jsem si skoro na zem a hned zas sahal na strop, a on na mě zíral a hrál jak o život. A pak mi bylo velice příjemné, jaká v té kapele panuje pohoda, možná je to jen dojem zvenčí, ale jsou sice každý takový originální pařez, ale něčím jsou si vlastně podobní a jakoby s sobě patří. Tohle byl velký fenomén u Dybbuku a nikdo další v podstatě neměl šanci tam zapadnout. Jakoby ta kapela a jejich výraz byly určeny součtem právě těchto a v této chvíli individualit, něco nenapodobitelného, v podstatě náhodného, ale jedinečného.

?? Jak jsi spokojený s výsledkem?

MW: Myslím, že v rámci daných možností je výsledek reprezentativní. Jestli se podařilo to, o čem jsem hovořil, to nechám na recenzentech a posluchačích. Co se zvuku týče, myslím, že není špatný, já bych ovšem ke každé nahrávce dával koeficient pořizovací hodnoty. Jestli budu mít možnost mít na nahrávku dvacet dní a nebo jen deset, jestli budu mít možnost nahrávat do 24 stop a nebo jen do osmi, jestli mastering bude několikadenní a nebo několikahodinový atd atd. to všechno hraje významnou roli pro kvalitu nahrávky, neříkám, že je to záruka, ale roli to hraje. A to je samozřejmě o penězích. Navrhoval bych tedy srovnávat srovnatelné právě v tomto ohledu, zavést tedy jakýsi koeficient pořizovací ceny, obdobu handicapu o koní. Čím nižší pořizovací cena a vyšší kvalita, tím vyšší známka. A naopak.

?? Pokřtíš jim CD na společném koncertě UJD a Radosti? A vůbec - jsi pyšný kmotr?

MW: Tak já jsem o takovou roli nebyl nikým ještě požádán. Pokud vím, tak kmotrem měl být Sváťa Karásek, což se ale z nějakého důvodu v Teplicích nepovedlo, takže možná že se o to kluci pokusí v Praze. Pokud bych byl požádán, tak to velmi rád udělám, jen nevím jestli to není konflikt zájmů, nebo přinejmenším kumulace funkcí, ono i tak došlo k jisté kumulaci, když jsem byl přes veškeré protesty nucen přibrat si k tomu producentování i trochu zvukařiny, střihařiny a hudebního režírování. A samozřejmě mám radost, že je Radost na světě.

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít