březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Underground v té nejsyrovější podobě a přesto co píseň, to hit! Kapela, která vznikla v roce 1987 v Olomouci nikdy neopustila své kořeny, sice se občas měnilo obsazení...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

DO SHASKA! - ANAEMISCHE TAENZE

1. Lunatic Lami
2. Heilios Kakerlak
3. Heliant Trance
4. Belkiss – Das Irrlicht
5. Astomreich (Schwarzwald Mix)
6. Gymalg & Melusine

Time 47:10 minut

„Chudokrevné tance“ jsou novou nahrávkou anonymních a tajů-plných pouštních nomádů: ještě více rytmické, ještě více mystické, ještě více rituální, ještě více primitivní, ještě více děsivé. Bubny & smyčky & podprahové sekvence probudí temné zvíře, skryté v hloubi mysli, šílený fagotista jen prohlubuje bezednost hlubin této hudby. Doplněno atypickým bookletem.

8.4. 2005 Hospodářské noviny

Na poli repetetivního tanečního ambientu nemá formace Do Shaska! na české hudební scéně konkurenci.
Již na předchozích nahrávkách Bryndiystaan Cafe a Androgyne Haarem prokázali cit pro temně mrazivou atmosféru neustále se opakujících, nasamplovaných motivů (například z některých německých expresionistických filmů) a talent pro neobvyklé kombinace etnických nástrojů a mrazivé elektroniky.
Aktuální novinka Anaemische Taenze jde mnohem dál v bádání nad ne příliš frekventovanými zákoutími elektronické scény. Je mnohem pestřejší, jak název napovídá tanečnější, plná silných motivů a otevřenější i posluchačům, pro které není ambientní hudba hlavním šálkem kávy. Do Shaska! tak ukazují, že i introvertní taneční hudba se dá dělat s citem, vkusem a podmanivou elegancí.

Aleš Borovan

 

 

UNI 10. 2005

Tajemná anonymní skupina Do Shaska! na své nové desce ANAEMISCHE TAENZE (Guerilla Records, 2005, 47:10) opět rozprostřela svou imaginaci napříč různými poloreálnými či zcela fiktivními světy. Tentokrát však s ještě větší kadencí a především temnotou než na předcházejícím tři roky starém opusu Androgyne Haarem. Prohlubují se zde paraetnické motivy, které předcházející album obsahovalo ve své druhé polovině spíše v náznacích. Nad šamanskou plazmou všech šesti kousků se klene fagotová linka, která dokonale umocňuje hypnotickou atmosféru celého díla. Chudokrevností tyto hororové tanečky rozhodně netrpí. Snad jen remix skladby SchwarzwaldklinikAndorgyne Haarem zde pojmenovaný Astomreich přece jen trochu rozmělňuje původní náboj skladby. Naopak Belkiss das Irrlicht je skutečnou perlou, která přes prvky technominimalismu jasně dokazuje vyzrálé hudební cítění muzikantů. Do Shaska! jsou formací, do jejíž hudby je potřeba proniknout a dostat se do jejího krevního oběhu. Pokud se vám to ovšem podaří, pak máte možnost si užít trip bez využití přídavných chemických látek par excellence. Magické kouzlo kapely spočívá především v jejich psychedelických vystoupeních plných obrazové mnohomluvnosti. V případě stříbrných kotoučů pak tento vizuální deficit nahrazují vskutku pozoruhodné obaly. U Anaemische Taenze tak pod rentgenovou slupkou s yorickovskou lebkou evokující marnost pobytu na tomto světě najdeme freudovsko-lynchovskou stvůru, která by mohla být vhodnou ozdobou leckterých horečnatých snů. Pokud bychom chtěli pro žánrové zařazení souboru vymyslet novou škatulku, nabízí se tři slova vytržená z názvů skladeb - tudíž: lunatick trance melusine.

Petr Slabý

 

Deníky Bohemia, kulturní příloha Na tahu 21.4.2005
Kultovní skupina děsí hudbou i svými obrazy

Mimořádný zážitek umí připravit posluchačům anonymní kultovní skupina Do Shaska!. Z Ústí původně pocházející pražský soubor elektronického čaroděje Finsternicha, který míchá do „filmových" skladeb útržky rozhovorů, efekty i živé nástroje, je přitom slavný i ve světě. Koncerty mívá i v západní Evropě, jeho nahrávky si objednávají fanoušci až z Ameriky či Japonska. Právě vydal nové CD Anaemische Taenze (Chudokrevné tance), které živě představil i v ústeckém klubu Circus. Ač jsou Do Shaska! jediní, na koho dnes Praha na industriálních festivalech tančí, publikum spíš fascinovaně sledovalo projekci s dávnými tanci, volným pádem, dívkami v krojích, padajícími bombami, kostlivci, obrazci...

(str)

Novinky, 12.4.2005
Industriální Do Shaska! našli vlastní pojetí

Severočeští Do Shaska! se na industriální scéně pohybují už řadu let. Teprve aktuální album však ukázalo skutečný potenciál souboru. Do Shaska! se dokázali definitivně zbavit vlivů garážového rocku, které donedávna stále evokovali příliš jednoduché bicí, ale především se vymanit z vlivů zahraničních vzorů, už nepůsobí jako kopie Muslimgauze.
Na Anaemishe Taenze zamířili do oblasti temného ambientu, vrství na sebe tlumené zvuky a ruchy, jež dominují úvodu alba, a podmalovávají je hypnotickými rytmy. Ani to by však nebylo tak výjimečné, kdyby se většinou skladeb neproplétala vzdálená linka fagotu, jehož melodie a zvuk vytváří působivý kontrapunkt k pulzujícím zvukovým plochám.
Skupině se po letech tápání konečně podařilo najít vlastní pojetí, které se vymyká z klišé. I projekty, jež staví na použití akustických nástrojů, jako je belgická Vidma Obmana, nejdou tak daleko a většinou je používají jen jako další zdrojů zvuku obohacujících jejich spektrum. Do Shaska! jdou dále - pracují a fagot nepřináší jen zajímavou barvu oživující koláž zvuků, ale nad rytmem nese melodii.

Alex Švamberk

Freemusic 28.2. 2005
Po několika nízkolimitových živých nahrávkách (viz alba Live at Alternatiff 23.4.2004 - spolu se Zlozvuk Sound System - a Live at Hundsnursch 17.7.2004) vydaných vlastním nákladem (respektive s Alternatiff Music Barem spřízněným labelem Galerie Gryf) přicházejí Do Shaska! s novým albem majícím opět mírně tajemný, a jak se po poslechu celé nahrávky ukáže, jistou míru nadsázky obsahující název Anaemische Taenze.

Pakliže se jejich první "oficiální" studiové album Bryndystaan Café ještě neslo ve znamení snahy o ambiciózní domácí odpověď na orientem zabarvené výboje cizích vzorů (Muslimgauze resp. Rapoon) a druhá nahrávka Androgyne Haarem zase oplývala výraznou filmovou zvukomalebností, tajuplností a zvukovou rafinovaností, pak nejnovější albový počin českých dervišů působí z hlediska využití těchto (před časem přece jen více překvapujících) prvků v duchu svého názvu na jedné straně možná skutečně poněkud chudokrevně, z hlediska celkové formy a nastoleného soundu je však dosud zřejmě nejdotaženějším výtvorem skupiny.

Anaemische Taenze dominuje výrazná rytmika, někdy možná až poněkud monotónní, o to více však plnící žádoucí tranceovou a halucinogenní funkci. Jednolitému, musím ale podotknout, že velmi podmanivému soundu alba pak přispělo především hojné využití živého (tu zvukomalebného, tu poněkud psychopatického) fagotu, jež zdravě vyvažuje strojově rytmický monolit. Hlavní silou Do Shaska! se tak stává především navození tajuplné a dusivě psychoaktivní atmosféry. Pokud se na ni dokážete nakmitat, dokonale vás pohltí, v opačném případě vás může možná i trochu nudit či dokonce obtěžovat. Na Anaemische Taenze totiž Do Shaska! dozráli do polohy zdatných hudebních alchymistů, jež ve svém tyglíku dovedně míchají kouzla z Pohádek tisíce a jedné noci s děsivostí Mein Kampfu, výdobytky nejnovějších technologií s dávnými archetypy či tajemný esoterismus s poměrně běžnými vyjadřovacími prostředky trance-dance kultury.

Příznivcům předešlé tvorby této ústeckopražské partičky tu sice možná bude chybět některý z mistrovských atmosférických kousků typu Schwarzwaldklinik, na Anaemische Taenze však ani tyto "triky" nezmizely, pouze jsou schovány mnohem více pod povrchem (zejména zařazení smyček - z těch nejvýraznějších např. skeče Hitlerových projevů v Heilige Kakerlak či do gradující trance atmosféry závěrečné Cymalg & Melusine vložený wagnerovsky militantně orchestrální motiv) a podřízeny tak celkovému záměru znít tak, jakým směrem se Do Shaska! již nějaký čas ubírají na svých proslulých, dnes již takřka kultovním statusem opředených hypnotických produkcích (viz výše zmiňované limitované edice koncertů, nelze pominout výborné živé sety v rámci posledního ročníku Pražského industriálního festivalu či křtu právě tohoto alba v Alternatiff Music Baru).

Otázka ohledně chudokrevnosti budiž zde tak zůstane nedořečenou. Ať si na ni najde odpověď každý jednotlivý posluchač. Každopádně mu mohu zaručit to, že se mu do rukou dostane album, jež v našich zeměpisných šířkách bude jen těžko hledat konkurenci.

Igor Nováček

 

HIS VOICE 2005

Anonymní, lokálně blíže neurčitelný kolektiv Do Shaska! se na české industriální scéně zjevil počátkem devadesátých let. Skupina tehdy vytvářela improvizované (což jí dodnes vydrželo) zvukové plochy za použití tradičních žánrových propriet, jako je hra na elektrickou kytaru holicím strojkem. Po fázi ovlivnění industriálně-orientalistickým projektem Muslimgauze se nyní nachází v etapě mísení ambientních vlivů s rytmikou technoscény za použití elektroniky, kytar, fagotu, hlasu a vysoce kvalitního VJingu (nyní prý chystají DVD). V nevelkém rybníce českého postindustriálu jsou ojedinělým, zcela odlišným druhem - nemíří ani cestou noise, ani cestou neoklasické vzletnosti a nepostrádají smysl pro sofistikovanou ironii. Anaemische Taenze jsou jejich třetím regulérním CD - kromě toho mají na svém kontě množství nízkonákladových živých CDR na vlastní značce Galerie Gryf, v jejímž katalogu najdeme i personálně spřízněnou jednotku Zlozvuk Sound System, pod kteroužto hlavičkou se část Do Shaska! zabývá tvorbou improvizovaných soundtracků k němým filmům.

Všech šest skladeb albové novinky má podobnou stavbu - začínají a končí dlouhými ambientními plochami, jejich prostřední část tvoří rytmické pasáže s dominantními elektronickými rytmy. Na těchto nijak překvapivých základech však skupina dokázala vystavět překvapivě epické tracky, jejichž zvuková pestrost je sjednocována a lehce tlumena decentním šerosvitem.

Zahajující Lunatick Lami začíná dlouhým ambientem evokujícím nehostinnost písečné bouře. Několik krátkých, chladně znějících bloků a potměšilá koláž hlasů nás zavede doprostřed podivné slavnosti - monotónní rytmus automatických bicích a orientální motivky fagotu jsou sice důvěrně známými zvukovými prostředky, zde však z jejich kombinace čiší opar neporozumění. Jako bychom se v roli cizince ocitli uprostřed působivého reje, jehož význam nám není znám: jedná se o oslavu života nebo o danse macabre? Jediné, co můžeme odhadovat, je, že se jedná o slavnost prastarou a celebrovanou s určitou dávkou rutinérské machy - přestože vskutku chytlavé, znějí motivky fagotu nezúčastněně, jen jako nutná součást celku. Naši nejistotu neumenší ani závěr z decentně strašidelných hlasových samplů. Jako by zde skupina zvukově ilustrovala obal alba - obrázek lebky v klaunské čepici.

Následující Heilige Kakerlak nás z orientálních rafinovaností přenese kamsi do himalájských kulis znějících mantrami a monotónním ťukáním zimou zocelených svatých mužů. Je postavena na obměnách složitého rytmu, v němž se v krátkých blocích střídají momenty dusajících ohlasů techna s bubínkářským vyťukáváním, V tišších pasážích se ke slovu dostává praskavě zkreslený hlas, fagot svými dlouhými tóny hraje roli prostředníka ve výškovém rozdílu mezi chladným osamělým obřadem a dusným a vlhkým klimatem džungle úpatí hor, které zprostředkovává basové, téměř organické hemžení intra.

Heliant Trance je v de facto rockovém rytmu letící proud (vzhledem k fagotu evokujícímu kavárenské housle bych řekl, že nejspíš proud myšlenek) směřující od těkání mikroorganismů pod zvětšovacími skly, které ilustruje ambientní stopa, až k vesmírným celkům naznačeným příjemnými sci-fi ruchy v trochu retro balení. Evropský intelektuál postmoderního věku, který u šálku mokka stihne prolétnout a jiskrně okomentovat vše mezi těmito póly.

Belkiss das Irlicht nás v mnohem spontánnějším tempu než první skladba vrací do orientálních kulis. Nejedná se ale o rafinovanou trachtaci nejasného významu, nýbrž o spontánní tanec pro širší veřejnost. Závěrečné zpomalení tempa není výrazem únavy tančících, ale roztomile poťouchlou dětinskostí.

Astomreich je zpočátku zdánlivým návratem k industriální minulosti skupiny. Vrstva kovově znějících smyček a úderů je však znenadání necitlivě překryta dusajícím trancem, zpod jehož mříží poté krotce prosvítá. Táhlé tóny fagotu z této nesourodé směsi tvoří melancholické ohlédnutí. Jako bychom zde slyšeli celou zvukovou historii Do Shaska!

Závěrečná Cymalg & Melusine se po etnickém začátku zvrtne kamsi do zvukového experimentátorství a kolážování a zkoumá výsledky implantování různých rytmických struktur do monotónního cvakání. Jako jediná z alba se vydává směrem formálním více než směrem obsahovým.

Domnívám se, že v šestici chudokrevných tanců Do Shaska! nalezli bytostně vlastní studiový výraz ve správném poměru mísící tajuplnost a obřadnost ambientních napětí, rytmické osvobození tancem a ironické zlehčení toho všeho. V důvěrně známých kulisách rozehrávají exotická dramata s předvídatelným vývojem a lišácky na nás pomrkávají: jsme Evropané s mnoha samolepkami na oprýskaných cestovních kufrech, což však nemusí nic znamenat. Kufr jsme možná zdědili po pradědečkovi, dálkou vonící barvotisky však sypeme z rukávu s bravurou hodnou Kristiána.

Petr Ferenc

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít