březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Underground v té nejsyrovější podobě a přesto co píseň, to hit! Kapela, která vznikla v roce 1987 v Olomouci nikdy neopustila své kořeny, sice se občas měnilo obsazení...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

BRATŘI KARAMAZOVI - BÁJEČNÉ PÍSNĚ ŽIVĚ

 1. Kecy
 2. Motýl
 3. Zrcadlo
 4. Botky
 5. Černá nevěsta
 6. Za pět pět
 7. Oslava ohně
 8. Mandarin
 9. Noc
10. Krásná
11. Několik chvil
12. Khu a te (indiánská karamazovská píseň)
13. Že jsem po smrti
14. Dělníkův den
15. Svislák
16. Perpetum
17. Teď spíš
18. Bylo jitro

 

Více než hodinový živák, který kapela nahrála na koncertě v klubu Černý velbloud v Českých Budějovicích v lednu 2005 obsahuje 17 písní ze všech období Bratrů a ze všech jejich 4 řadových CD. Bonusem je skladba Dělníkův den, kterou napsal Skalák už počátkem 70tých let a která úspěšně zlidověla v podání jeho The Heaver And Vazelína Bandu. Na CD je také např. indiánská karamazovská píseň Khu A Te, plastikovský Mandarin, anebo Za pět pět (Five To One) od The Doors.

NOVÉ ÚSTECKÉ PŘEHLEDY – září 2006

BRATŘI KARAMAZOVI - "Báječné písně živě" (Guerilla Records 2006) - "Funguje to, funguje…" pochvaluje si někdo - snad přímo sám šéf Karamazových "Kůča"? - v úvodu večera. A já mu to můžu potvrdit. Tak, jak se mi vždycky tahle partička líbila, tady to navzdory všem nástrahám, které skýtá živák, vyčnívá nejvýrazněji. 18 skladeb o celkové délce 67:30, nahraných v budějovickém Černém Velbloudu 29.I.2005, je nálož, ale přesto nevím, co by se ze sestavy dalo vyřadit a neobrečet. Zatímco předchozí, loňská deska "Bod návratu" byla asi jejich nejdecentnější, tady jsou na opačném pólu. Takhle si je pamatuju z festivalu v Horní Plané 2000. Je to tak krásně znepokojivý, jak jim ta strojovna skřípe. A ty dvojhlasy, bučící i skučící kytara, tahaná kýmsi za ocas… A bicí vytloukají díry do osudů. Konkréta? Tak třeba "Zrcadlo", "Oslava ohně" nebo "Noc" jsou čísla, který se nezapomenou ani po letech, když jste je slyšeli jen jednou. I v těch tišších místech to řinčí - a řinčej i slova. Nepostradatelná doorsovka "Za pět pět" ("Five To One") - co by jí asi řekl James Douglas s odstupem 35 let od svýho úmrtí…? Ty jeho výkřiky jdou Kůčovi i v původních skladbách. Texty ani na páté řadovce nepolevujou v údernosti oslovení. Třeba ta mezilidská odervanost v písni "Krásná", verše jak ze syrově nabílenýho 1+0. "Několik chvil" je prý "píseň taneční v D dur" - vskutku, vždyť je to takový falešný reggae, aspoň na začátku, ale napůl stounovský, jak kdyby pod ním rozjížděli "Honky Tonk Women". "Khu a te", původně z první desky, je největší nakládačka na téhle placce, famózní dvojhlas, ten vzadu zní jak Láďa Klein před 41 lety ve "Vzpomínce plíživý" a celkovej dojem, jak to tak hrnou, je stejně silnej, jako z "Lady In Black" od Uriášů. (Podotýkám, že jde samozřejmě o všeobecnej pocit. Nic kradenýho tímhle směrem nehledejte.) Dokonce "Že už jsem po smrti" Sváti Karáska je kazatelštější, než od autora. Kůča by v Kapli Betlémský mechem neobrost. Akorát ten "…soud li-DÍ…" - jeden z mála obrácenejch přízvuků (a na ty já jsem svině !), ale za tenhle text Pavel Kučera nemůže, jedině že by to po autorovi tvořivě přefrázoval. "Dělníkův den" vypadá na nějaký třešňákovský sociální problémy makáčů, ale to si jen myslíte, B.K., že jenom jejich. Kdybyste to nazvali "Lékařův…" nebo "Učitelův den", event. "Den mzdového účetního", nic by se nestalo, věřte tomu. "Perpetum" - takhle by mohl vypadat "Stroj na nic", kdyby ho nenapsal Hladík, ale Plastici. "Teď spíš", údajně "taneční ploužák"… ta je fakt z jinýho barelu. Basa jede se zpěvem nečekaně delikátní dvojhlas, celý je to jak z poslední studiovky, jemňoučký… Tady bych je nepoznal, což je přesto myšleno pochvalně. Je to šáhnutí jinam, abychom viděli, co by taky mohli, kdyby chtěli. A poslední "Bylo jitro", taky decentnost, k biblickému tématu patřící (jak kdy) - ta je opravdu z té loňské. Krásná bodka na závěr. Škoda tam nebejt. Tak kdy už sakra přijedou někam sem?

I u těch míň výraznejch, který jsem třeba nejmenoval, je vždycky něco - třeba krásný dlouhý sólo na kytaru, nebo slogan, kterej člověka vypruží. Tak si zaparafrázuju: Karamazovi jak jsou velcí / neví, nikdo neví / - to neví nikdo.

Yarda Pichlík

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít