březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Legenda a průkopníci československé psychedelické scény The Primitives Group zazářili v roce 1968 na hvězdy české pop music nepřehlédnutelným plamenem. Sovětská vojska...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

DO SHASKA - ALCHYMISCHE ALRAUNE

1. Sleipni – Silege Mfunga Wa Lur
2. Akoazmata Nacht
3. Skopolamin Waffentanz
4. Psychtischer Elvis
5. Atropin Augen – Zerebraler Spasmus
6. Bdelium & Galbanum
7. Blumenkraft – Sommer Des Hasses

Kult opět na scéně! V nevelkém rybníce českého postindustriálu jsou Do Shaska! ojedinělým, zcela odlišným druhem – nevydali se ani cestou noise, ani cestou neoklasické vzletnosti a nepostrádají smysl pro sofistikovanou ironii. „Jedna z nejmystičtějších českých kapel“ na své nové nahrávce prokazuje cit pro temnou atmosféru z nasamplovaných motivů a talent pro neobvyklé kombinace etnických nástrojů a mrazivé elektroniky, tentokrát poprvé v historii souboru doplněné o živé kytary. Svou imaginaci rozprostírají se vzrůstající temnotou napříč různými poloreálnými či zcela fiktivními světy. A přesto: "It´s only rock and roll"...

NOVÉ ÚSTECKÉ PŘEHLEDY listopad 2006
Po Androgyne Haarem z r. 2002 a loňském Anaemische Taenze vychází u lounského labelu Guerilla Rec. (www.guerilla.cz) 3tí, celkově 4té album hudební nebo lépe řečeno multimediální formace Do Shaska!

(www.doshaska.net). Kapela se již od r. 1989 s proměnlivým personálním obsazení koncentruje kolem DJe Finsternicha. Od počátku se zaměřuje na adaptaci vlivů industriálu, world music a ambientu. Raná vystoupení měla charakter improvizovaného happeningu s důrazem na vizuální stránku, především na kostýmy hráčů. Později muzikanti exhibici směnili s anonymitou a na koncertech hráli za plátnem, na němž promítali staré horory, záznamy destrukcí budov nebo filmy Leni Riefenstahlové. V současnosti s formací vystupuje stálý VJ, který při vystoupení míchá připravené vizuální smyčky, mj. práce bratrského uměleckého souručenství ASS (Andere Seite Studio), dříve Pudon z Litoměřic. ASS také vypravuje alba Do Shaska! booklety a nejinak je tomu u nového. V Ústí tento svébytný gesamtkunstwerk nikdy nenašel početné publikum. V jednom z čísel Scene Reportu - hudebního magazínu, který tu vycházel mezi l. 1990 - 94, si Finsternich dokonce stěžuje na to, že je jeho skupině cíleně znemožňováno hrát v místních klubech. Cesty projektu tedy postupně vedly do Prahy a na síť a odtud do celosvětové komunity, která se vytvořila kolem specifického žánru, jenž ansámbl razí. Přesto je Finsternich na místo, kde vznikli, stále napojený.

Loni proběhl koncert v Circuse a letos v dubnu kapela zavítala do Činoherního studia. Právě zde zahrála i skladby, které posluchači uslyší na novém albu. Cca. 50 minut hudební koláže uvádí skladba z pomyslného hororového sundtracku, v níž se postupně ozývá tísnivý klapot povozu, řehtot koně, bolestně-slastné vzdychání ženy, funění zvířete-muže a nakonec echem vystupňovaný a řádně natažený výstřel z pistole. A takové divné a strašidelné, byť místy s náznaky sebeironie, je to až do konce! Je možné nějak rozptýlit mlhu zmatení, která čeká na nepřipraveného? 'Hudební projev Do Shaska! je výsledkem zčásti vědomého, ale většinou racionálně neřízeného míšení obrovského množství podnětů, zážitků a pocitů, transformovaných do podoby zvuku. Abstraktní zpráva o stavu Duše a existenci všech realit, světů a přízraků ji obklopujících. Pro nás samotné představuje účinkování v DS!

především jakousi formu psychoterapie, ve které se naše traumatické zážitky, komplexy a anomálie všedního dne přetavují do podoby nemocné hudby, jež poté může mít paradoxně očistný účinek na podobně vnímající a postižené jedince.

Samotný název Do Shaska! symbolizuje vyrovnávání se s noční můrou nejen mého dětství - démonickým cirkusovým klaunem, terorizujícím a ponižujícím obecenstvo. Normálnímu člověku naše hudba nemůže sdělit absolutně nic pozitivního či přínosného. Neodpočine si při ní po poctivé práci, neuvolní se s přáteli a už vůbec se nepobaví. Maximálně u něj vzbudí nepříjemné a podivné pocity, na což zpravidla zareaguje podrážděně', přibližuje Finsternich. Po tomto vysvětlení snad bude únosnější ponořit se do kompilátu zmutovaných šepotů a výkřiků, atmosférických hluků, ozvuků a ruchů, které dopředu ženou monotónní, dubově vyhoněné bicí, doprovázené jednoduchými 'pohřebními' linkami fagotu, neklidnými smyčkami smyčců a všudypřítomnými klávesy nebo samply z počítačového programu. Celkovou těžkou a agresivní atmosféru 7 propracovaných kompozic odlehčují jen občas cinkrlátka rozverných pouťových spaghetti?western vyhrávek (Akoazmata Nacht) a zklidňují pseudorelaxační pasáže (Atropin Augen - Zerebraler Spasmus).

Oproti předchozím albům je novinkou elektrická kytara. Nepříliš invenční punk-rock-metalové a dokonce bluesové doprovody a sóla (Psychotischer Elvis) mi ale k projevu DS! příliš nesedí. 'Vymazlený' zvuk, který lze vykouzlit z počítače, se tu zbytečně tluče se syrovými ohlasy sklepní zkušebny. Je to jako kdyby aristokratického hrdinu Huysmansova dekadentního románu Naruby, který se - v touze uniknout světu na věčné časy - zařídil pro sebe v krcálku vybaveném vším možným i nemožným, vyhodili se spacákem pod most. Co kdyby Finsternich pro příště sundal růžové brejle, díky kterým kolem sebe vidí stejně naladěné a podobně zručné hráče, a alespoň pro jednou se proměnil v osamělého laptopového hrdinu?

Jarobal (jaroslav.balvin@volny.cz)

 

www.musiczone.cz - 24.10.2006

Šíleny film odehrávající se v prostředí středověké pevnosti, kde si za změti hluků a zvuků (ovšem pozor, za změti mající smysl a řád) dali sraz vyznavači sadomasochistických hrátek, aby tam za křiku dobrovolně mučených žen radostně oslavili něco, co běžná civilizace nechápe a ani chápat nechce. Údery koňských kopyt, až středověce znějící části skladeb, mumlání společenství jakýchsi starců, kteří se snaží v útrobách pevnosti vytvořit něco, co ještě více dokáže zvýšit požitek z celého rituálu. "Alchymische Alraune", Do Shaska!
"Co to zase posloucháš?" rozeznávám najednou hlas kolegyně Kateřiny a uvědomuji si, že sedím v práci a jí asi zaujal můj nepřítomný pohled. Podávám jí sluchátka s pasáží, kde se zrovna line poměrně noisová část jedné ze skladeb alchymisticky nazvaného nejnovějšího počinu kapely Do Shaska! "No jo. Zase psycho," hodnotí Kateřina ukázku a oba se vracíme k práci. Jenže ono to, Kateřino, s tím psychem není tak jednoduché a jednoznačné.
O hudbě Do Shaska! se rozhodně nepíše snadno. Kapela patří přesně mezi ty spolky (a díky moc za ně!), kteří se při své tvorbě nemíní omezovat žádnými předem danými pravidly. Výsledek je pak impozantní směs hodně temného ambientu, industriálu, ba i náznaků středověké, vážné, či naopak až taneční, hudby.
Chaos? Naopak! To vše dohromady drží jakýsi pevný a temný řád. Nic není samoúčelné a děláno jen pro efekt. Cíl? Smyslové buňky posluchačovy, které pod atakem hudebního psycha (ovšem, jak jsem již naznačoval, psycha účelného a s řádem) přijímají představu třeba právě šíleného filmu. Nebo taky představy zcela jiné. Svobodomyslnost Do Shaska! tkví v tom, že fantazii se zde meze nekladou, a to jak od samotných muzikantů, tak i u posluchačů, na kterých samých záleží, jak s atakem temného ambientu, pro mnohé stále ještě neobjevené kapely Do Shaska!, naloží.
Nechci zde působit jako jakýsi našeptávač, který právě vylezl z útrob světa Do Shaska! a ještě omámen pobízí: "jděte do toho!" Přes to. Pokud budete mít někdy Do Shaska! třeba už jen na dosah ruky, sáhněte si. Myslím, že neprohloupíte. Já si sáhl a dávám plných pět! Za hudbu i za odvahu experimentovat.

Richard Kutěj

 

Freemusic 14.07.
Temní šamani Do Shaska! se na své novince dalším zapojováním živých nástrojů jakoby obloukem vracejí zpět k základním rockovým residuím. Svoji hudbu postavenou na výrazné rytmice sami s nadsázkou označují jako industriální elektropunk'n'roll.
Něco přes rok od svého posledního alba Anaemische Taenze jsou zde temní elektroničtí šamani Do Shaska! zpátky s dalším albovým přírůstkem. Alchymische Alraune na to předchozí však nenavazuje pouze svým - zdánlivě - podobně znějícím názvem, ale především snahou páně Finsternicha a jeho kolegů o stále svébytnější muzikální projev s velkým akcentem na živější provedení svých koncertních performancí.

Pro ty z posluchačů, kteří se jen těžko ztotožnili s příklonem skupiny směrem k zvukově strožejšímu projevu s dominantními hypnotickými rytmy, kde dříve hojně využívané bohatě vrstvené pasáže s útržkami z filmů a rafinovanými zvukovými kolážemi Do Shaska! nahradili živými nástroji (převážně náladotvorný fagot), však zřejmě bude poslech Alchymische Alraune skýtat ještě mnohem větší úskalí. Někdejší tajemnou hudbu nezřídka hororových rozměrů s četnými zvukovými protiklady tu rozšířená sestava kapely nahrazuje příklonem k znovu nalezeným základním rockovým residuím (baskytara, sólová kytara) a ještě opulentnějším rytmickým zintenzivněním. Z tohoto hlediska se tak převážná část alba nese v rovině jakéhosi monotónního techno-trance-rituálu. Snad vyjma zvukově nejsubtilnější úvodní Sleipni - Silege Mfunga Wa Lur totiž Do Shaska! použili velice podobného receptu, kdy skladbu nastolí charakteristickou tajemnou mlhovinou, jež znenáhla přejde do těžkých valivých rytmů.

Zdaleka přitom nelze tvrdit, že jednotlivé tracky jsou vzájemně lehce zaměnitelné. Pakliže třeba ve skladbě s příznačným názvem Psychotischer Elvis či v následující Atropin Augen - Zerebraler Spasmus Do Shaska! svojí takřka brutální rytmickou ofenzívou (včetně postupného zesilování zvukové intenzity) téměř vyprazdňují posluchačovy útroby, v Akoazmata Nacht zní tóny baskytary takřka dubově rozhoupaně. Ještě smířlivěji pak působí závěrečná Blumenkraft - Sommer des Hasses (připomínající pozdní fázi Spybeyova projektu Dead Voices on Air) s pomalými, vláčnými rytmy, jež v sobě nese hutný neklid Ministry i laswellovskou uvolněnost najednou.

Výraznější roli pak kromě takřka všudypřítomné rytmiky hrají melodické linky fagotu a sólové kytary. Zatímco pro znepokojivě náladotvorné (často orientálně laděné) linky fagotu bych si na albu dovedl představit větší prostor, kytarovými stupnicemi se to na Alchymische Alraune jen hemží. Ať undergroundově strohé či výrazněji mainstreamově rockového zabarvení, z hlediska dříve četněji zastoupených protikladů patrně nejbizarněji (až ledabyle funkově) zní ve skladbě Bdelium & Galbanum, z níž vytvářejí jakousi pekelně dusivou chilloutovou persifláž pro večery ve znamení černého humoru. Do Shaska! i tímto způsobem dokazují, že nechtějí přešlapovat na místě. To nejdůležitější pro jejich hudbu - silný psychedelicko-hypnotický účinek - přitom zůstává zachováno. Zdá se však, že svůj originální koncept "jakéhosi očistného rituálu, alchymickou purifikaci každodenní reality" dovedli na samou hranici dosud neprobádané zvukové imprese. Za ní totiž mohou ležet nebezpečné stopy všednosti.

Igor Nováček

 

 

Deník Metro 30.6.2006
Dlouho jsem přemýšlel, jak bych identifikoval hudbu, kterou produkují Do Shaska!. Výlety k destruktivním zítřkům? Stojaté stoky pod sanatoriem, v nichž se hromadí šílenství? Paranoické elektronické psychoanalýzy?... Nakonec jsem dospěl k názoru, že to, co vás čeká na jejich nejnovějším počinu, je parafráze mozkových cév. Bezeslovné příběhy úpadku osobností, žádná snaha o napravení, láska na skřipci, rozsévač žalu… Dokonalá forma zobrazení „sfingové“ půlnoční strany, kde se i Měsíc snaží nezjevit.

Jan Černý

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít