březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Konvolut všech šesti zásadních "studiových" programů. Při jeho zakoupení na vás při správném složení vykoukne portrét Ivana Martina Jirouse, včetně jeho nehynoucího...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

Z JEDNÉ STRANY NA DRUHOU - KOMPLET 1985-2010

Jan Brabec, bubeník The Plastic People se autorsky i instrumentálně podílel také na tvorbě skupiny DG 307 a tento hudební rozptyl, posedlost okamžikem a důraz na vyřčené slovo přenesl i do vlastní skupiny, kterou nazval podle neukotvenosti své tvorby - z jedné strany na druhou. Posílen o několik stejně svobodomyslných spoluhráčů vytvořil dílo, které může být nazíráno jako soudobá vážná hudba, avantgardní rock, anebo klasika českého undergroundu.
Pro toto „sebrané" vydání se podařilo shromáždit kompletní tvorbu a bonusem jsou pak čtyři nové skladby, která vznikly po 25 letech od prvního (a jediného) koncertu, který je na CD ostatně zaznamenán z větší části také.

Právě vyšlo!! 

www.tyden.cz, 13. 3. 2011
Návraty křehkosti

Do škatulky underground se často smete i to, co tam patří pouze pomyslně, svou nepotřebou uplatňovat na hudební vyjádření pravidla mainstreamové produkce. Ač se to mnohým nemusí líbit, jsou i hudebníci, co si nelámou hlavu potřebou přizpůsobovat se potenciálnímu příjemci a předem rezignují na představu, že všechna hudba vzniká pro posluchače. To, že je podobný přístup přivede na okraj zájmu masového publika, jim bohatě vyváží svoboda vyjádření, kterou tím získají.

Z jedné strany na druhou: Komplet 1985-2010
Stačí jediný poslech, aby i průměrně vnímavému posluchači došlo, proč je pro mnohé pamětníky projekt Z jedné strany na druhou natolik důležitý. Ač šlo o celkem krátkodobou záležitost, která v roce 1986 vyvrcholila jediným koncertem a samizdatově šířenou studiovou nahrávkou (která nemá ani 40 minut), přesto na ni mnozí nejen s úctou vzpomínají, ale i opakovaně ji šíří dál. Jestliže ale vydavatelství Black Point v minulosti vydalo jen zmíněné studio, aktuální vydání věrno svému názvu přidává i záznam onoho jediného koncertu a jako bonus i čtveřici loni pořízených skladeb, které jsou jakýmsi epitafem.

web/obecne/brabec-a-spol-4d7bb68f6b54a_275x183.jpgČtveřice tvůrců, která se v projektu sešla, stojí za připomenutí. Ústředním pilířem byl Jan Brabec, který už v té době měl za sebou nejen několikaleté členství v Plastic People, ale mihl se i sestavami kapel DG 307 a Národní třída. Tam se potkal s klávesistou Vítem Bruknerem, dalším zúčastněným, se kterým pak v devadesátých letech působili v Domácí kapele, která bývá občas považována za volné pokračování celého projektu. Brukner je navíc jedním z pilířů a dodnes členem divadla Buchty a loutky. Třetím do party se stal houslista Ladislav Leština, stejně jako Brabec několikaletý člen Plastic People, a kvarteto doplnila zpěvačka Andrea Landovská, později dlouholetá členka skupiny Majerovy brzdové tabulky.

Hudba projektu Z jedné strany na druhou je i přes personální propojení zcela odlišná od toho, co dělali a dělají Plastic People. Ačkoliv tam Brabec hrával na bicí, je zcela nerytmická, důrazně akustická, s velkým důrazem na křehké nástroje typu klavír, zvonkohra či vibrafon. Temnější a melancholičtější notu vyvažuje v nemalé míře křehkost a třeba ve skladbě Sieh des Todes Blasses Bild na jeden z máchovských textů až nábožná pokora. Celé pásmo působí nesmírně citlivě, místy romanticky a zasněně, jinde důrazem na vyznění až divadelně.

Zajímavá je i nadčasovost, ve které se skladby přibližují návaznosti na vážnou hudbu. Ačkoliv vznikly už před čtvrtstoletím, vůbec to nehraje roli. Což potvrzuje pověst iniciátora Jana Brabce jako člověka silně zásadového nejen v občanských postojích, ale především v uměleckém názoru. Bez ohledu na to, zda šel s proudem nebo proti němu, natožpak zda se tím někomu zalíbí. Při poslechu nahrávky pak také nabývá jasných rozměrů to, proč míval podle pamětníků v Plasticích časté spory ohledně hudby s Mejlou Hlavsou, který se nikdy netajil svou láskou k rocku a přímočarému hudebnímu vyjádření. Rozhodně tak jde o nahrávku, ke které se stojí za to pro její originalitu i po letech vracet.

Antonín Kocábek

 

LIDOVÉ NOVINY, 8. února 2011
Pražští Z jedné strany na druhou patří k neprávem opomíjeným skvostům domácího undergroundu - kapela kolem tehdejšího bubeníka Plastiků Jana Brabce hrála prokomponovanější hudbu, s lehkým poohlížením se do soudobé komorní hudby, jako například v Sieh des Todes blasses Kind (německá báseň K. H. Máchy!), kdy se působivě uplatnil zpěv Andrey Landovské, doprovázen pouze klavírem a bicími. Skupina zhudebnila i další Máchovu báseň, Otec spomene rodině, s klasikovými verši ovšem souzní i původní Brabcovy texty. Na albu najdeme jak studiové nahrávky z roku 1986 (ty již vyšly před dvanácti lety u Black Pointu), tak zvukově razantnější záznam koncertu z hospody v Lysolajích ze stejného roku a čtyři nahrávky z roku 2010 - ač zde z původní sestavy zůstal pouze Brabec a dnešní člen loutkového souboru Buchty a loutky Vít Brukner a hudba není tak temná, drží se původní poetiky.

Josef Rauvolf

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít