březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Underground v té nejsyrovější podobě a přesto co píseň, to hit! Kapela, která vznikla v roce 1987 v Olomouci nikdy neopustila své kořeny, sice se občas měnilo obsazení...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

BRATŘI KARAMAZOVI - SLUNOVRAT

1. Tanec v černém domě
2. Most na plášti
3. Na dně víry
4. Času je málo
5. Říznutí do dlaně
6. V hospodě Babylon
7. V zlámaných hodinách
8. Kiwegapawa
9. Je strom
10. Hlas v Ráma
11. He-ya-na
12. Slunovrat
13. Tohle je místo

Bratři Karamazovi natočili velice „dospělou" desku. Nahrávku, z které je cítit osamění, boj s démony, příběh očistce, ale také vnitřní síla, opravdovost prožitku, z Kúčova zpěvu běhá mráz po zádech. Sám Kúča koncepci CD přirovnal k „cestě z pekla do nebe"...Čistý zvuk nahrávky umožňuje vychutnat si i více vrstev hlasů, střídmé používání kláves (o které Bratři rozšířili sestavu) a ženský hlas Jitky Charvátové (ano, kdysi Fiction...:o)))) je kořením, které zvýrazňuje chuť křehkých textů.

Přestože je tahle deska trochu jiná, křehčí a propracovanější, než byly ty předešlé, přesto na první poslech poznáte, že jsou to Karamazovci. Jen jsou prostě zase o kousek lepší.

Vychází 22.6.2011 během letního Slunovratu.

Ze křtu: http://www.alternativatv.cz/magazin/priloha/13895/18214

 

www.polipet.cz - 16.9.2011
Snad v nějaké spojitosti s rostoucím věkem kolem mě přibývá nových prací mně blízkých autorů stavějících zpětně do horšího světla jejich práce předchozí. U nového alba Bratrů Karamazových je tomu přesně naopak. Už kdysi jsem si oblíbil jejich první cédéčka, ale tak dobří, jako jsou teď, zatím nebyli.

Bylo by jistě možné se zaobírat souvislostmi plynoucími ze současného personálního obsazení kapely. Nejsou zcela bez zajímavosti, ale určitě bych pak minul to hlavní. Pokusím se trefit. Zaprvé: název desky Slunovrat (stejně jako názvy kousků Kiwegapawa a He-ya-na) klame tělem. Alfou a omegou kolekce jsou více než kdy jindy texty a ty jsou více než kdy jindy katolické - plné obrazů, mířící do hloubky, k srdci, k Bohu i tam, kde se o něm přímo nezpívá. Kdo má uši, slyš! Ne vždy byl výsledek tak silný a svěží zároveň jako tentokrát. Platí to i o coververzi depešácké Personal Jesus, zde jako Je strom. Text je prostě vynikající. Napadá mě, jaký je to rozdíl oproti takovému Blue Effectu, který si prostě vylepšil playlist světoznámou hitovkou (což nemusí být nutně špatně, nakonec asi vždycky je u výběru převzaté písně prvotní vztah k ní). U Bratrů Karamazových zapadla perfektně do vlastního repertoáru a česká verze textu obohatila náš svět. Což je obyčejně přesně to, co tuzemské kapely nedělají a často nejsou ničím víc než zábavovkami. Ale možná je alfou a omegou spíše sám Kůča. Nejen jako autor, i jako interpret. Když zpívá: "...budem se milovat," což si dovolí málokdo, je to prostě tam. Jakkoliv současná kapela je ve zpívaných písních dokonalá, šlape jako hodinky, je všestranná a má spoustu energie, když se Kůča odmlčí, zmizí všechno kouzlo. První z výše zmíněných kusů s podivnými názvy je instrumentálka - sólo Petra Turka na akustickou kytaru. Možná tu ukazuje, jakým hráčským esem je, ještě víc než jinde na nahrávce, ale to je asi tak její jediný význam. He-ya-na už jenom natahuje stopáž ke čtyřiceti minutám. Zpívá se tu po indiánsku, ale na rozdíl od dávného kusu Khu a te to tentokrát nefunguje. Indiánská hudba neposkytuje nijak zvláštní hudební inspiraci a Karamazovi tu také skutečně dost neinspirovaně znějí. Jinak jsou ale opravdu výborní. Že jsou schopni boosterové razance i akustické křehkosti už jsme věděli, teď přidávají další polohy, tu znějí bezmála karibsky, v repertoáru mají i jazzovou ironii.
Mám za to, že takové album jsme v Čechách ještě neměli. A taky, že kdyby byla tahle kapela americká, možná by u nás byla tak známá, jako když je jihočeská. Jen by tu nehrávali tak často. Jsem rád, že často hrávají.

Milan Holeček

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít