březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu...
Zobraz celý blog...
Underground v té nejsyrovější podobě a přesto co píseň, to hit! Kapela, která vznikla v roce 1987 v Olomouci nikdy neopustila své kořeny, sice se občas měnilo obsazení...
Zobraz všechna CD...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

IVAN MARTIN JIROUS - MAGOROVY LABUTÍ PÍSNĚ

I.   LABUŤ SV. HUGA
II.  DŮM SMODRÝM BERÁNKEM
III. MAGOR D´OR
IV. MY LOVERS ARE OVER THE OCEANS
V.  INTERMEZZO
VI. HOMMAGE Á BORIS SAVINKOV

Náhlý skon básníka Ivana „Magora" Jirouse, nositele Seifertovy ceny, nedovolil vydat původně plánovaný projet jeho autorského čtení v původním, rozsáhlejším záměru. Vychází tedy jen jedno CD, na kterém je autor zachycen při čtení své nejzásadnější básnickou sbírku, ve Valdicích napsaných Labutích písní. Skoro 80 minut mluveného slova obsahuje všech 183 básní, namluvených s typickou básníkovou dikcí a posléze lehkou alkoholickou zastřeností. Jednoduchý digipack obsahuje řadu básníkových fotografií, průvodní texty Jana Štolby a JiříhoGruntoráda a rozhovor s vydavatelem, ve kterém Magor osvětluje „zákulisí" vzniku této básnické sbírky.

Mladá fronta Dnes, 7.2.2012
Magor teskně zpívá své vězeňské Labutí písně

Jako audioknihu načetl Ivan Jirous svoji sbírku, kterou napsal ve valdickém vězení mezi násilníky. Nahrávka působí ještě silněji než původní dílo.

Jsou knihy, které má smysl číst pořád dokola, vracet se k nim, listovat jimi a nechávat se znovu prostupovat jejich jedinečností, drásavým sdělením, jehož naléhavost se jinak než literárně předat nedá. K takovým patří Magorovy Labutí písně, které psal ve valtickém vězení. Sbírka z něj byla propašovaná do exilu a vyšla poprvé v roce 1986 v Mnichově. Čeští čtenáři se k famózní básni dostali až v roce 1990. Teď vychází jako audiokniha, kterou načetl sám autor dva roky před svou smrtí.

Valdice jako očistec

Jirousem načtené cédéčko je snad ještě silnější než samotná kniha - jeho hlas znovu prožívá utrpení vězeňské cely, frázuje smutek, samotu, nezlomnost, pátrá po božím záměru ve svém osudu, vzpomíná na manželku a na dcery. „Jenom to, Pane, vědět ještě chci, jestli už teď jsem v očistci."

Čtyři roky mezi vrahy a násilníky ve Valdicích byly zničující. „Magor Valdice přežil. A dokonce ve vězení zazpíval, ne ovšem jako ptáček, kterého lapli a zmáčkli a zakroutili mu krkem. Vydal bájný zpěv na způsob labutě, jež podle pověsti poprvé v životě zazpívá až v hodině smrti," píše Jan Štolba v  úvodu k Labutím písním. A definuje Magorovy básně jeho rabiátskostí, jež však byla neoddělitelná od něhy.

Přesně tohle je slyšet v každém nádechu mezi verši, které Jirous čte. Můžete mě zavřít, ale svobodu mám v sobě, tu mi nevezmete. Můžete mě zlomit, ale to, čemu věřím a o čem píšu, je nezlomné. „Víš ty, Bože, vůbec o mně, žes mě zavřel v tomto domě?" ptá se Ivan Martin Jirous na nahrávce v první části Labutích písní. Jako by o Bohu nikdy nepochyboval, jen se snažil pochopit svoje místo v jeho pozemském záměru.

Mezi pivem a slivovicí

Nahrávka má téměř hodinu a dvacet minut. Nahrávalo se v lednu¨v roce 2009 v divadle v Lounech, kam byli pozvaní jen zasvěcení přátelé, o nichž se vědělo, že nebudou nahrávku rušit a budou Magorovu čtení jen tiše a pokorně naslouchat. Číst do prázdného sálu nebo jen u mixážního pultu Jirous nechtěl. „Martin se při čtení posilňoval pivkem, občas ho proložil slivovicí, jak bylo jeho zvykem, a za dvě hodiny bylo hotovo," popisuje vznik desky Vladimír Lábus Drápal z Guerilla Records.

Klára Kubíčková

 

ROCK AND POP 2/2012
IVAN JIROUS
Magorovy labutí písně

Ivan Martin Jirous naposledy veřejně vystoupil 4. listopadu 2011 - recitoval tehdy ze svých Magorových labutích písní. Tehdy už byla dávno hotova nahrávka autorského čtení, při níž celou sbírku svým nezaměnitelným způsobem zaznamenal: stalo se tak v lednu 2009 ve Vrchlického divadle v Lounech. Krátce po Magorově smrti teď vyšla na CD s obsažným bookletem. Pokud jde o literární kvality sbírky, vznikající v různých věznicích v období 1981-1984, ty jsou jednoduše neoddiskutovatelné. Jirous svou tvorbu podává prostě, bez sebemenších recitátorských manýr, a je to ta nejlepší interpretace: tak silná poezie totiž nic navíc nepotřebuje.

Jaroslav Riedel

 

www.tyden.cz, 10.1. 2012

Básně ze záznamu:
Když zpěv labutí přehlušil cinkot půllitrů

Magorovy labutí písně jsou nejznámější a také nejlepší básnickou sbírkou Ivana Martina Jirouse z roku 1985. Aktuálně vyšel i její zvukový záznam: na CD, v archivním podání samého autora.

Když na podzim roku 2011 definitivně odešel I. M. Jirous, řečený Magor, probíral se jeho život z různých úhlů pohledu. Přátelé vzpomínali na bezpočet veselých historek, moralisté nezapomněli zdvihnout varovný prst, a jak to tak bývá, našli se i tací, kteří plivali. Zatímco po nich ale za pár let nikdo ani nevzdechne, Jirousovo dílo a myšlenky budou ovlivňovat a vlévat sílu dalším generacím.

Sbírku Magorovy labutí písně, která dostala cenu Toma Stopparda a byla nejpádnějším důvodem k tomu, že Jirous obdržel i Literární cenu Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo, napsal autor, když byl počtvrté za mřížemi. Ačkoliv důvodem věznění bylo šíření "protispolečenského" časopisu Vokno, byl umístěn na pět let do nejtěžší nápravné skupiny, mezi vrahy a násilníky s mnohaletými tresty - spekulace, že ze strany režimu šlo o pokus o jeho fyzickou likvidaci, jsou rozhodně na místě.

Magor však přežil. A v roce 2009 pak jako stárnoucí, nicméně životní energií stále oplývající, načetl své básně ve Vrchlického divadle v Lounech  nejen pro pozorně naslouchající publikum, ale i pro nahrávací mikrofony. Byl to rozhodně "dobrý nápad": autorská recitace v tomto případě znamená nejen zdůraznění toho podstatného, ale především navozuje takovou atmosféru, jaká by se jakémukoliv jinému interpretovi sotva podařila.

Každý, kdo někdy Magora slyšel recitovat, totiž naprosto přesně věděl, proč je to, že má občas i vulgární vystupování, opilecké excesy nebo agresivní projevy, naprosto nepodstatné a nedůležité; zcela ve stínu toho, že je jedním z nejdůležitějších a také nejlepších českých básníků z přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Nahrávka dokládá, že Jirousův projev byl prostý, přirozený a bez teatrálního deklamování. Výjimečný a nevšední.

Po chvíli poslechu se nejen na citlivého posluchače přenáší atmosféra smířenosti, zjevná autorova vyrovnanost. Verše plynou, jsou velebné, religiózně pokorné, svým způsobem čisté, něžné a silné ve své hořkosti i stesku po svobodě. A přesto i tak z nich probleskuje typický autorův humor, čertíci slovních hříček, koutky cukající paradoxy. Zakotvené vzpomínky i kronika tehdejší doby jsou pak dárkem navíc.

To cédéčko, opatřené prostým obalem a doplněné krásnou galerií fotografií zachycujících Magora v nejrůznější době i rozpoložení, asi nebude z rodu těch, které se prodávají po tisících. Ale pro všechny, kteří ho budou vlastnit, rozhodně bude víc než jen jednou deskou z mnoha.

Antonín Kocábek

 

Web CT24.cz
Magorovy labutě žijí dál...

Přestože již měsíc není Ivan Martin Jirous mezi námi, nejen jeho osobní příklad, ale i jeho dílo žije dál, a nepřestává nám připomínat, že podobně jako čest je jen jedna, i umění, skutečné umění, je pouze jedno - poctivé, autentické, a často doslova zaplacené umělcovou krví a bolestí.  Jirousovu sbírku Magorovy labutí písně si nyní můžeme poslechnout v autorské recitaci na stejnojmenném CD.

„To jsou Magorovy labutí písně, psáno ve věznicích Litoměřice, Ostrov, Valdice, 1981 až 1985. Věnováno Vratislavu Brabencovi." Tak začíná album, natočené v roce 2009 ve Vrchlického divadle v Lounech, album, jež přináší všech sto osmdesát tři básní Jirousovy zřejmě nejlepší, ale i nejznámější sbírky. A můžeme předeslat, že jak byl Jirous vynikající básník (a samozřejmě i výtvarný kritik, esejista, organizátor...), stejně tak byl vynikající recitátor, který nepodléhal patosu, své verše četl spíše civilně, čímž jen podtrhoval jejich vyznění. A tak i recituje všechna čísla své sbírky Magorovy labutí písně.

Sbírky, při jejímž čtení nás zákonitě přepadá svíravá úzkost, a to nejen ze samotného obsahu básní, ale také z okolností jejich vzniku. Jirous je psal v těch nejtěžších podmínkách věznice ve Valdicích, ve třetí nápravné skupině, mezi vrahy, násilníky a podobně, tedy, skutečně a doslova: v pekle. A co odtud jako básník vynesl, může budit jen úžas a obdiv. Uchovat si totiž v tomto pro normálního smrtelníka nepředstavitelném prostředí aspoň trochu jasný rozum a lidskost je úkol téměř nadlidský. Nezcyničtět, neokorat, nestat se jedním z pekelníků... Magorovy labutí písně tak můžeme vnímat současně i jako dokument, vypovídající o našem nejtěžším kriminále, ale také jako popis osobního boje s tímto peklem, jako osobní zpověď i pokus zachránit holý život, rozum, čest.

„Což nutně když se básník dusí / exodus následovat musí?" ptá se Jirous a jeho život nám dal odpověď - ne, exodus následovat nemusí, a to ani skutečný, do zahraničí, ani vnitřní. Věděl totiž, že by se tak vědomě postavil stranou, sám že by se umlčel. Verše „Monotónní  můj itinerář posledních let / Jako kdybych už jen s eskortami / měl Čechy uvidět" tak jen ilustrují důsledky jeho zcela svobodné volby - volby, za niž se ovšem, jak již bylo řečeno úvodem, platí. V Jirousově případě to bylo nejen onimi více než osmi odsezenými lety, ale i veškerou bolestí, již mu věznění přineslo. Dokázal-li z něj vytěžit tak silnou poesii jakou jsou Magorovy labutí písně, děkujme mu za to.

V rozhovoru s Vladimírem Drápalem, vydavatelem a majitelem Guerilla Records, které toto krásné a silné CD vydalo, Jirous k autorské recitaci v roce 2009 řekl: „Pokud si na to básník potrpí, tak může posilovat jeho samolibost, a pokud je kritickej, tak může podle ohlasu, respektive spíš neohlasu pochopit, že to, co čte, nikoho nezajímá a zařídit se podle toho..." V případě Jirousově to ovšem neplatilo - stačí jen si pustit CD Magorovy labutí písně a přesvědčit se na vlastní uši.

Josef Rauvolf

 

Lidové noviny, 16.12.2011
Magorovo čtení umí vytrhnout z běhu času

Měsíc po básníkově smrti vychází vůbec první album naplněné autorským čtením Ivana Martina Jirouse: Magorovy labutí písně.

„Tohle si schovej a až umřu, vydej to. Konečně zbohatneš," řekl Ivan Martin „Magor" Jirous dnešnímu vydavateli Plastiků a dalšího undergroundu, Vladimíru „Lábusovi" Drápalovi. V lednu 2009 nahráli v divadle v Lounech čtení Magorových labutích písní: kdo poznal Jirouse, ví, že dotlačit ho k rozhodnutí a dodrženému termínu byl kousek na hranici možného. Pámbů ví, jak to

bude s tím zbohatnutím: každopádně měsíc po Magorově smrti vychází vůbec první album jeho autorského čtení, což je to hlavní obohacení, o němž má cenu mluvit.

„Už se i bojíme / ještě nekradem / alespoň my dva s Gruntorádem," praví se v Jirousově (pro mnohé vrcholné) sbírce, psané během jeho čtvrtého (!) věznění, ve Valdicích a Litoměřicích v letech 1981-1985. Zmíněný Jiří Gruntorád, dnes ředitel knihovny Libri prohibiti, měl konspirační podíl na vynesení Magorovy poezie ze žaláře. Jirous to - svým charakteristickým způsobem - popisuje v rozhovoru s Drápalem v bookletu: „A při tom soudu tam přišla jako substitutka jeho ženy Dana Němcová, on jí dal pusu a při tom jí vypliv do huby těchhle dvanáct básniček zabalenejch v nějakým igelitu a ona to vynesla ven."

„Prostě je to takový zvíře ukazovaný ve zvěřinci," vidí Jirous roli básníka při autorském čtení. Není ovšem pochyb, že jeho autorské podání je cosi extra a že nám tu zůstává silné svědectví. Autorská čtení můžou mít různé limity, a dobře víme, že někteří velcí autoři přednášeli nereprezentativně až příšerně, viz nahrávky Seiferta či Holana. Ivan Jirous přednášel poezii zhusta a, jak mnozí dosvědčí, byl toho schopen všude: od hospod a pouličních setkání až po vězeňský dvůr. Jan Štolba v doprovodném textu v albu vzpomíná, jak Jirous dokonce jednou zamířil za „svými" estébáky do hostince U medvídků, aby jim přednesl báseň, k níž ho „inspirovali" tvrdou policejní razií.

Na nahrávce mluví tak, jak ho mohli mnozí během let slyšet: autoritativně, s naléhavostí zjednává poezii pozornost. Hlavně však mluví bez emocí, neutrálně ("bezbarvý hlas", píše Štolba), jako by chtěl text nechat vyznít se vší škálou významů, které do něj lze promítnout. Všechny ty obrazy z vězení, ten neskutečně silný propletenec přátel z disentu, modliteb, děsu z dlouhého trestu, homosexuálních spoluvězňů, suchého humoru, ženy Juliány a malých dcer, literárních aluzí: to všechno jako by se Magorovi při čtení zpřítomňovalo a poznamenávalo jeho hlas tíhou z prožitého. V Labutích písních jsou přece i pasáže úsměvné, poznamenané obdivuhodným odstupem od psychického nátlaku za mřížemi („Když dorazil do Montrealu / vypitý jako býval tu / Zjistil Brabenec k svému žalu / že Wilson bydlí v Torontu"): Jirous ovšem i tyhle pasáže sází, aniž by hnul brvou. Možná proto, že je mu protivné navádět posluchače, jak mají jeho verše brát; možná málo víme o dimenzích humoru z pohledu valdického vězně.

Na webu vydavatelství (guerilla.cz) pak lze slyšet, co se na osmdesátiminutové album už nevešlo: Jirousův úvod, básníkem v klidu využitý pro stylové ántré, z nějž lze cítit, že k natáčení svolil a ví, co se čeká, byť ze své povinnosti přečíst před sezvaným publikem sbírku není úplně odvázaný („čili se chovejte normálně, akorát netleskejte, ať to máme rychleji z krku, protože i tak je to dost dlouhý"). K členění sbírky do jednotlivých zpěvů Jirous připojí technickou informaci pro přítomného vydavatele, „když uvidíš, že jsem skončil zpěv a nebudu mít pivo, tak mi prosimtě dones."

U tohoto typu nahrávky snad po šesti minutách můžeme váhat, jestli celý kompaktní disk sólového hlasu není moc. Kdo vydrží dalších deset minut, už neváhá. Jirous čte se zájmem a závažností, které jsou dohromady tak hypnotické a sváteční, že osmdesát minut proletí jako událost vytržená z obvyklého běhu času.

Pavel Klusák

 

Protože není pochyb, že já bych dílo Magorovo vychválil až do nebe, rozhodl jsem se dát  hlas i „protistraně". Tak tedy výběr - v původním znění - z internetových blogů po Magorově pohřbu (komentáře „našich lidí" jsem záměrně nevybíral).
Tak si tedy připravte pytlík na zvratky, případně léky na vysoký tlak a bavte se, pokud možno!! Anebo aspoň buďte rádi, že jste/jsme „jiní"....

 

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY:

anonym
20.11. 18:56
Já myslel, že ho vyprovodily lysohlávky

Ivan Martin Jirous byl opravdu vychlastanej magor, tak jako Havel!

občan
20.11. 17:23
Jak je to příznačné - jeden debil se modlí za magora !

To že je jeden starý rakušák a hospodský a druhý český magor a ožrala nemusí být na závadu, podvod a chlast je totiž spojuje lépe než charakter ! Není daleko doba, kdy se bývalí "disidenti" takto tlupa ožralů na náklady CIA bude bát mezi lidma přiznat ke své minulosti !!!

kandelábr
20.11. 16:59
Galerie....

Uslintaný Trautenberg pěl ódy za prochlastanýho a vyhulenýho magora. Chuj s nimi s celým disentem,jen si mezi sebou rozdělovali prachy co sem chodily ze západu .A ten největší chuj pomalu doklepává....
Zahoďte mozky,zahoďte srdce,zahoďte vše co vás dělá člověkem! Staňte se prasetem,staňte se prasetem
Běžím s hovnem proti plátnu že to hovno do toho plátna zatnu
Tak toho magora litujete?

anonym
20.11. 16:04
Galerie: Muchomůrky bílé vyprovodily Magora Jirouse na onen svět

Vážení - poslechněte si The Velvet Underground nebo The Doors, ať víte co se toto individuum snažilo kopírovat. Trapní výpitci, kteří jsou všude po světě naprostá spodina. I když si dnešní režim pod vedením takových lůzrů, jako je Vondra z nich vytváří pseudoelity. Raegan, Jirous nebo Mašínové - no to mě pos.. : )))

ponožka
20.11. 10:36
to je povyku

kvůli nějakýmu "magorovi". už aby šli to under ground i ostatní jeho "magoři" disidenti

ponožka
20.11. 11:14
ono není co

ono není co až tak závidět, vypitá hlava, játra v pr..li, rakovina plic. Teď mi asi budeš tvrdit, že to mají chudáci z těch kotelen, kde museli tvrdě pracovat. Ale že si žili v době perzekucí jak prasata v žitě, to je asi jedna velká lež viď? Ale co, byli, jsou a nebudou, zmizí z očí, zmizí z mysli.
Btw, ta písnička, ta špatná není, jedna z mála.

anonym
4.12. 17:31
Ožralý Jirous vypálil byt...

... prostě takový normální disidentský intelektuál. Morální a intelektuální elita protikomunistického odboje :-) No, potěš koště, pak to tady dneska nemá vypadat, jak někde v banánistánu...

hanq bukowsky
9.12. 01:54
magor s tím pivem při čtení

je pouze opožděným kopírákem henryho chinaskyho. trapně opožděné, zejména v americe. o dobrých 40 - 50 let.
opožděné ostatně jako všechny nedávno probíhající performance, šokoidní výstavy exkrementů a vložek, srdíčka, entropie a nakonec i celá havlova tvorba, jenž je druhákovým čajíčkem w. allena a dalších(viď asanace a jiné skeče) desítky let opožděné.
nekulturní část kotlinky bude ještě nějakou dobu padat na zadek před kreativními kopíračkami z minulosti.
politicky korektně - chinasky svůj osud na rozdíl od tragédů místní pakultury nesl sveřepě důstojně a bez podbízení establishmentu.
politicky nekorektně - podívejme se také do antikvariátu a uvidíme, že zatímco orwell, vonnegut či bukowsky je tam z nouze majitele knížky, havel či jiní včetně magora tam jsou z duchovní nouze autorů.

hanq bukowsky
9.12. 02:19
a politicky super nekorektně:

neumětělové, jež zároveň byli také socky a nemakačenkové za socíku, nedokázali vstřebat nedostatečnou míru svého talentu a přebývající míru neschopnosti čehokoliv jiného než žvanění.
pouze ještě větší hlupáci z kontroly kultúry a čistoty ideologie z komunistické strany z nich neprávem vyrobili modly undergroundu, nikoliv díky jejich uměleckým počinům.
ať si vezmeme dg 307, havlovy jedno dvoj i více tašky, plastiky nebo jiné kapely - takřka o ničem. možná některé díla a texty bondyho, určitě kundera a škvorecký, ale jináč samý plevel. komunisté je potírali z hlediska třídního boje, nová doba si jich nevšímá z hlediska jejich škvárů.
opožděný bijec bolševika a dobře za něj žijící janda s olympikem v nové svobodné době se za 20 let zmohl na 2 solídní písničky. více mele o bolševikovi, než hraje. a hraje po kulturacích.
radiobeat často uvádí, které ikony rocku jsme nemohli navštívit v době za boševika. ja se ptám? koho by pak zaujímal olympic, abraxas, fr čech, synkopy 69, mišík, výběr a další ještě větší čajíčkové? můžou děkovat komoušům, že mohli vystupovat a nemuseli hrát po tancovačkách, kdyby tady mohl vystupovat zeppelin, uriáši, či floydi.

 

AKTUÁLNĚ

Pavel Geltner · Karviná
je pro pořádek dám 15 kusů a toto si zapěju kdykoli nechápu toho kdo vůbec může plastik brát za hudební těleso http://www.youtube.com/watch?v=RaNjmivU_-Y&feature=related musím se tomu jen smát byli to jen darmožrouti kteří nikdy nikde pořádně nemakali a makali na ně taky zaze jen obyčejní lidi byli to obyčejní paraziti jako jsou dneska CIKÁNI

Josef Slanina
"Kvalitní díla" Plastiků. Tak tady máte jeden "SUPER" text. Běžím s hovnem proti plátnu a to hovno v plátno zatnu. Pokud tohle je pro někoho vzor, tak je na stejné úrovni jako je ten text. Ta vlna obnovu tohodle žánru sprostých písní byla hned po revoluci. Sprostě zpívali Kabáti, Tři sestry, Alkehol, ale nějak moc dlouho jim to sprosté zpívání nevydrželo. Teď to zpívá tak ta brněnská banda magorů Morčata na útěku o nichž si myslí většina národa své. Stejně jako o Plasticích.

Pavel Novák
Již od pohledu na účastníky, skutečný výkvět české společnosti a české kultury. Brrrr.

Daniel Michálek
Hm, to co jsem viděl na FB, mi stačilo. Na podium asi nikdy nevlezl za střízliva, a bude to podobnej umělec jako Havel. Koukám, že ta Charta, to byla partička zneuznaných intelektuálů. Jeden blbec větší jak druhej, a pak se diví, že skončili v kotelně. K ničemu jinýmu ani nebyli. Tomu dát šroubovák do ruky, tak se zapíchne. Co tohohle opilýho blba udělalo slavným. On něco udělal pro lidi?? Něco vynalezl?? Nebo to jenom bylo netáhlo, který chlastalo a vedlo silný kecy v putice, za který si šlo občas sednout. A to byl bojovník proti režimu?? Jděte s tím do hajzlu. To je teda dneska každá fetka bojovníkem proti kapitalismu. Nákladama na svý léčení rozkládá zdravotnictví, a to by se jednou mohlo připsat k dobru,ne?? Celá Charta je akorát tak spolek lidí, který se pořebovali zvidtelnit, a do svých řad lákali členy, který chtěli zviditelnit. Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby za pár let vyplulo, že to založila sama STB.

Arne Bugs
Prosím Vás co tady pindáte o nějakých zásluhách plastiků? Udělali naprosto hovno, že si hráli na disidenty?? Co to je disident? asi to, hrát v kanálech partě poblbaných idiotů, kteří si hrají na intelektuály, kdy navíc většina z nich byla podporovaná svobodnou evropou atd.. dokonce i tehdejší československou vládou. Spousta těchto kanálových intelektuálů byla jen sprostá udavačská chátra, která nebyla díky tomu stíhána za příživnictví. Havel a spol byl pouze chlastem vykropený „filozof", přál bych Vám číst Havlovi sračky před totální předěláním, pak nemůžete mít o těchto lidech jiný názor. Podobných disidentů dnes naleznete na vlakáči a jinde po kanálech mnoho. Dnešní disidenti, kterým se říká bezdomovci, tak to jsou opravdoví disidenti, kteří za svou pravdu mrznou. Svobodná evropa, hlas ameriky atd. potřeboval tehdy kanálový odboj, tak ho udělal z plastiků, ale stejně plastiky včetně jejich aktivních členů, jako byl Havel využívalo STB, kterému tyto kanálníci donášeli.

Anna Walterová
Moc hezky řečeno :-))

Vykuř frajtra |anonym|:
Když jsem viděl tu jejich plastickou grupu v 70.letech, byl to šok.Když se na to podívám dnes,bylo to stádo zfetovaných opic,které neuměly ani v rytmu trefovat buben.A tomu dnes kdejaký dement říká bojovníci!Co pak říci o tvrďácích,kteří aby noehrozili své rodiny,chodili svůj vztek vybíjet na stromy do lesa!
19.11.2011 19:30

Vykuř frajtra |anonym|:
Neuvěřitelné, kolik dementů se na jednom místě dokáže sejít!
19.11.2011 15:36

Ferda3 |anonym|:
Magoři se loučili s Magorem. 

Karlíček |anonym|:
Magor byl magor. Takových ožralích magorů je tu jako máku,třeba Kalousek Havel,atd.Když jsem ho viděl na oslavě Havla jak byl ožralí jak hovado to mi stačí,oni všichni dezidenti chlastali a dělalí bordel ale pořádně pracovat rukama neuměli. 

Co ještě dodat - viz komentář ke mši, Neználek, 20.11.2011 21:11:23

Pohřeb to byl vskutku undergroundový. Kde jinde než na posledním rozloučení s člověkem, který si nechal říkat Magor, byste slyšeli z úst kněze při katolické bohoslužbě slova jako "hajzl", "kurva" nebo "čurák Ježíš Kristus".

 

Re:Vyměklý Magor, realista, 20.11.2011 14:35:51

Protože mu už žádná nadace neposílala prachy. Statek si za příspěvky ze zahraničí koupil už v minulém režimu (v ČSSR zaměstnán prakticky nebyl) a šaškovat zadarmo? Tak si jen užíval svobody.

 

POKUD NĚKDO VIDĚL VIDEO Z POHŘBU NEBO FOTOGALERII SNAD KONEČNĚ POCHOPIL CO JE TO CHÁTRA ˇ77, disidentská pakáž, 20.11.2011 5:37:37

už aby šli do háje urnového všichni ti ,,odbojáři,, umaštění feťáci z Chátry ´77 a ne se ,,nakapsovat,, za 3tí odboj, který nikdy nebyli , nejsou a nebudou! - Jediným pravým třetím odbojem jsou političtí vězni po 25. únoru 1948! A ne bolševická stalinistická chátra s feťáky a vlastizrádci v podobě pravdoláskaře Havla a spol.

 

Re:Magor?Kdo to je?, Jožin, 19.11.2011 20:39:13

Magor seš zjevně ty. Čet si něco z jeho "výtvorů"? Slyšel´s ho někdy mluvit, neřkuli kdysi tzv. "zpívat"? Jestli i po těch hrůzných "kulturních" zážitcích seš jeho zastánce, tak i k tobě ten magor skvěle pasuje

 

Re:Magor?Kdo to je?, ještě chybí Čuňas magor z BIS!!!, 20.11.2011 5:44:17

Hezky jste si naběhl na své vlastní vidle! - On totiž na tu ,,podlahu dělal,, ten váš vymaštěný pedofil postižený priapismem ožrala a úchyl Magor Jirous! Prase jedno! A ten dr. dostal díky Havlovi tak vo co go?! Možná i za ty striptýzový výkony nejen Na Hrádečku nebo na ,, festivalech,, v Trutnově!!!

 

největší zloděj všech dob je KLAUS , JE ZBABĚLEC, VLÁDA JE BANDA HAJZLÍKU VEDENA NEČASEM, 19.11.2011 18:32:12

BYL TO ČLOVĚK KTERY NIKDY NEPRACOVAL A TO BYLA TAKY CELE CHARTA 77 ,PO 89 SE NAHRNULI A UŽ TO ZAČALO ROZKRADLI REPUBLIKU ,ONI TOTIŽ NIC NEVIBUDOVALI ,NAPŘ. HAVEL TAK TEN CELÝ ŽIVOT CHLASTAL A KOUŘIL A KDE TO DOPRACOVAL TED UŽ SI HO ANI STARÁ VEŠKRNOVÁ NEVŠIMNE MAJETEK MA UPSANÝ TAK AT TÁHNE ,A MAGOR KDYŽ VIDÍM TY ZAROSTLE BEZDOMOVCE CO S MAGOREF BYLI TAK JE MI ZLE PROCHLASTANÍ A PRACE JIM SMRDÍ ,JENUVAŽUJÍ KDE SI NAKRÁCT

 

Magor, Vojta, 19.11.2011 17:29:40

Tahle skupina bláznů, hulvátů a sprosťáků kromě zlodějin, podvodů a lhaní nic neuměla a neudělala. Básně Magora svědčí o jeho duševní úrovni,..no komu se to líbí, ať si to čte a může se nechat i dojmout...takový blázen je tady uctíván, Vondra opět prokázal, že je vůl...ještě mu měl dát medaile...

decathlon: Oplakávala ho jen stejná verbež jako byl on sám. (20. 11. 2011 15:29)

sheila16: Lidi z toho "slavného" disentu a undergroundu jsem nikdy nepoznala, nějaký rock-n-roll a dlouhé vlasy mi nikdy nevadili, ale feťáctví, drogy, cigarety a chlast mi je odporný. Jakkoliv undergrouďáci hráli na umělce - nikdy nic světoborného nedokázali. Na světovou hudební scénu a umění nikdy neměli. Hráli si na Beatles a Jonhna Lennona, ale kam se na něj se svým diletanstvým sr*li ! (19. 11. 2011 23:34)

haken: snad nemyslíte, že z drig, alkoholu a lidské blbosti mohou vzniknout nějaké hodnoty? Už jenom ten nike mluví dost významně a vystihuje realitu...Tak tyhle hrátky s blbci opravdu je lepší nehrát! Byl to jen výrobek komunistů a disidentů, kteří proti sobě bojovali a "obyčejní" lidi na to vždy dopláceli!!! (20. 11. 2011 12:34)

visersivoko: Hehehe,hehehe,básník,dizident z undrgraundu a čů*rák vobecnej měl z pr*dele kliku,že v kafilérce měli sanitární den jinak skončil někde mezi prasečíma ho*vnama. (19. 11. 2011 18:40)

mrdounberlusconi: jojojoooo..v o zrala a v y hulenec ..kámoš h a v l ů zrádců (19. 11. 2011 19:10)

decathlon: Nezbývá než doufat, že tahle banda dementních ožralů a feťáků pochcípá co nejdříve. (19. 11. 2011 18:37)

Ilja Muromec
Neznal jsem tu slavnou skupinu Plastic People of the Universe v jejich lepších časech (jestli teda vůbec nejaké byly). Ale onehdy jak jsem je viděk konečně hrát v televizi jsem nabyl přesvědčení, že dát tak hudební nástroje tlupě šimpanzů (neškolené tlupě, prosím pěkně), produkovali by celkem jistě kvalitnější muziku.

 

IHNED

anonym
10.11. 17:51

Re: Zemřel básník Ivan Jirous, legenda českého undergroundu
Já podmínku splňuji bohatě, a dnes vím, že jsem jako mnoho jiných tehdy, před nějakými třiceti lety, těm ožralým umolousancům falešně vrzajícím nalétl taky - jako mnoho jiných. Dnes je jasné, že to byla součást psychologické války, a ta je vždy významně zaměřována na mládež, jako i dnes (viz přemluv bábu z dědkem). Mládež nemá zkušenosti a k oblbnutí jsou používáni nikdy nedospělí psychotici jako "plastici" s bláznivým fišerem bondym. Kdo zůstal v pubertě nafurt, pouští si doma z nostalgie neumětelské židovské psychotické vrzaly "plastiky" a další duševní pochroumance.

Anonym

10.11. 16:53

Re: Zemřel básník Ivan Jirous, legenda českého undergroundu
ehm, no,
ne všichni mohli chlastat první ligu a textovat Plastikům,
někdo musel chodit do Kolbenky a živit rodinu.

 

NOVINKY

Jiřina Samlerová, Liberec Sobota, 19.listopadu 2011, 16:09:43  

Ty jejich písničky z roku 69 byly hrozné, některé až vulgární

Sobota, 19.listopadu 2011, 17:05:55  |
No viděli jste někdo tyhle chlapy v přímém přenosu?Pane Bože a z těch nadělali komouši ministri.

Bohumil Švach, Brumov-Bylnice Sobota, 19.listopadu 2011, 17:08:25

Kostel, kde obřad probíhal by se měl znovu vysvětit

Martin Zapletal, Olomouc  Sobota, 19.listopadu 2011, 19:30:38
Nechápu, z jakého důvodu si o něm povídaly děti ve škole po jeho smrti. Nějak nerozumím tomu, proč vyučující mluví s dětmi... Kluk chodí do 4 té třídy, a když přišel, tak o něm něco promluvil, nevěděl jak se jmenuje ani kdo to byl. Ale důležité je, že o něm mluvili... A i kdyby se načili kdo to byl... jak žil... tak k čemu to?
Nedá se jinak, než souhlasit s vedoucím příspěvkem...
To je možná nějaký módní trend, hustit dětem do hlav prapodivné existence, u kterých pochybuji o nějakých zásadních zásluhách pro stát a jeho dějiny. Zřejmě byl vyučující jeho fanoušek.

 

BLESK

mrdounberlusconi: a on uměl co?chlastat a hulit jako véna havlů..žádná škoda nenastala fujjjjjjjjjjjj imrich vytudoval za podivných okolností spřažen s lůzou červenou jako havel chc i pa j na podlomený zdraví z chastu,hulení a drog!!!! (11. 11. 2011 04:06

rakovina: Tak toho litovat nebudu. Oni komouši věděli co je to za pakáž, ale nebyli na ně dost přísní. (10. 11. 2011 18:24)

lancier: Díky bohuu...to bylo ale hvado ten Jirousů Ještě aby došlo na tu uchrchlanou Václavku a bude se tu líp dýchat. (10. 11. 2011 17:26)

visersivoko: Paráda,tak to by měla vypuknout májová veselice,né?A nebo se to zachlastá najednou,až natáhne kopyta ten jeho kámoš,starej tramtarák? (10. 11. 2011 17:21)

decathlon: Tak se konečně ten dobytek uvhlastal. (10. 11. 2011 16:42)

jiznicechy: Po listopadu působil na ministerstvu vnitra, chod našich policejních složek ovlivnil významně - chlastem, v tom mu mohl konkurovat málokdo.
Měl rozhodně na to stát se prezidentem nebo nejbližším Vašíkovým poradcem. (10. 11. 2011 16:24)

decathlon: Přesně tak, tenkrát debilům rozdávali funkce na počkání. (10. 11. 2011 16:27)

husqarnowicz: Znal jsem pár podobných disidentů. Jejich disidentství povětšinou spočívalo v tom, že nechodili do práce a nadávali u piva na soudruhy. Pak je obvykle zavřeli za příživnictví, resp. za výtržnost, občas i nějakou tu rozkrádačku. A dnes jsou z nich mučedníci. (10. 11. 2011 16:05)

rendyx111:  No to se tadyklidně imrich vyjádřete,icméně já si dovlím svůj osobní příspěvek,že rádoby strašně utlačovaní disidenti od Havla počínaje a přes tyhle chartisty konče,kromě pár vyjímek byli ne zrovna zloději,jak psal někdo výše,ale banda lidí,co sice chtěla něco zmnit,ale také spousta bohémy,lidí prokešovaných valutama ze západu a věčně se opíjejících v různých bytech,kde si rádoby strašně trpěli a psali básně a protestsongy a hlavně nechtěli moc makat,viz Hutka a podobní,Ti si raději zadrnkali na Kajvě mostě a měli zaty odrhovačky za den to cojiní museli pracně vydřít za 3 měsíce...tonemělo už s utrpením lidí ci si v 50. a 60.letech opravdu prošli lágrama (10. 11. 2011 18:47)

zubni.pasta: Chlastal jak dobytek škoda že nejsou nikde zveřejněné fotky jak byl sežratý na Havlových narozeninách to by jste se pobavili.Ležel tam poscaný - fůůůjjjj (10. 11. 2011 14:33)

vložil: lao-c datum 10.11.2011 | 16:12

Znal jsem pár podobných disidentů. Jejich disidentství povětšinou spočívalo v tom, že nechodili do práce a nadávali u piva na soudruhy. Pak je obvykle zavřeli za příživnictví, resp. za výtržnost, občas i nějakou tu rozkrádačku. A dnes jsou z nich mučedníci

vložil: pravdaalaska

Není to jen obyčejný násoska, kterému mimochodem přezdívka sedla. On po převratu ještě s jedním "důstojníkem" krycí jméno Čuňas, zachraňovali nově se rodící, demokratickou tajnou službu. Bože můj, to musel být zážitek. To ale bylo ještě v dobách "ministra" Rumla, který přijímal podřízené ve své pracovně sedíc na stole a brnkajíc na kytaru.
Kdy se podaří napravit škody, co tihle napáchali?
On se za socíku rozhodl pro studium! No to by dneska mohl taky, kdyby na to měl-peníze. Básník!

 

IDNES

Vyznamenání im memoriam
vážně si myslím, že by Magor měl dostat nějaké komunistické vyznamenání, třeba Řád Vítězného února, im memoriam. Jeho podíl na zachování totality je nepřehlédnutelný.
Kdyby totiž Magor neexistoval, musela by si ho komunistická propaganda vymyslet. Takhle stačilo ho představit z těch nejhorších stránek, a říct - taky je ukázkový disident, signatář Charty77, představitel alternativy v kultuře a politice.
A průměrný občan propadl tichému zoufalství, že režim nemá alternativu.
 Kdo pamatuje rok 1989, ví, že obrovská popularita Václava Havla, vyjádřená heslem Havel na Hrad, povstala z pouhých dvou jeho projevů na Václaváku, přenášených televizí, kdy průměrný občan s úžasem zjistil, že ten disident Havel není žádný magor.
A je nehynoucí zásluhou Magora, že se své role ujal, i když mohl dát vědět "jsem sice alkoholik, exhibicionista a pederast, ale s myšlenkami, ke kterým se hlásím, to nesouvisí, a v disentu jsou i normální lidi"!

Najděte si na bumbum.cz jeden z rozsudků Jirouse

Pokud by tvorba Jirouse byla k čemu, tak proč ji nehrají v rádiu, a jeho básně necitují při výročích a schůzích oslavujích vítězství demokracie, pravdy a lásky.  Našel jse si na netu některá dílka, ale na  Jaromíra Nohavicu nemá a mít nebude.

 

TÝDEN

Jaroslav Švorc 21.11.2011 14:06  Jarda2
Ono těch Plastiků zase tolik nebylo a estébaci tam své udavače měli.Takže pravděpodobnost,že byl konfidentem ,je u Jirouse mnohonásobně větší,než u kteréhokoli člena KSČ.

Jean Laroux 21.11.2011 11:17  Jean
Nevím ale pokud přednáší na pohřbu Schwarzenberg a na věnci je Havlova stuha tak mi nějak začíná unikat smysl pojmu "underground". Underground to možná byl před dvaceti lety. U Václava a jeho suity to byl "tuzexový underground". U Jirouse nevím. Před týdnem jsem to jméno slyšel poprvé. Byl nositelem tzv. undergroundu i v současnosti ? Kritika arogance politiků, byrokracie, korupce a vší té špíny kolem (viz. článek) je v podstatě kritikou Schwarzenberga, Havla a dalších těch, kteří se přišli s Jirousem rozloučit. Jsem z toho zmaten. Buď se musel magor otáčet v rakvi když ta suita lkala nad jeho jménem nebo mezi tu suitu patřil a pak už dávno nebyl v pozadí žádného undergraundu. Je více než trapné, když si ti na výsluní hrají na ty v podzemí.

Vaclav Fischer 21.11.2011 10:30  Fischer
Nemyslím tím přímo Jirouse , ale většina mániček co jsem zažil byla obyčejné netáhla s rukama dozadu. Někteří z nich emigrovali na západ přes Jugoslávii. Srbští komunisté byli liberální a nebránili jim překročit hranice do Itálie. Tam máničky zjistili že se v kapitalismu (tehdy ještě) musí pracovat a končili jako alkoholici a bezdomovci.
Srbům se za to účastníci pohřbu náležitě odvděčili ...

valda muzarto 21.11.2011 09:32  andi
Pohřbem Magora underground nezemřel - škoda .

Vaclav Fischer 21.11.2011 18:07  Fischer
Většina mániček seděla za příživnictví. Nikoliv za protistátní činnost, jak se snaží tvrdit propaganda.

Jaroslav Švorc 19.11.2011 18:20  Jarda2
Mají to dnešní kolaboranti těžké,moc těžké.Nutně potřebují vyrobit a předhodit lidem nějakého svého svatého.Protože nikoho vhodného nemají,tak si pomáhají sprostými vrahy a oplzlými Plastiky.Přitom jim nedochází,že se tímto hloupým počínáním odsuzují k ještě větší izolaci od slušných lidí, od naprosté většiny české společnosti.Kdyby v sobě měli aspoň trochu slušnosti a nebyli tak posedlí,tak nechají své mrtvé v klidu spát a nebudou jejich jména zneužívat k rozeštvávání společnosti.

 

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít