Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
KOONDA HOLAA - APNEA
1. Mom Vomt
2. How Much I Love
3. Greenpoint
4. Apnea
5. Lonely Machine
6. Prisoner
7. God Forsaken Town
8. I Came To This Country
Apnea – slovo, které označuje dýchání jinak než plícemi, nebo krátké přerušení dechu. Koonda Holaa hraje na kytaru a zpívá stejně přirozeně, jako jiní dýchají. Této vášni obětoval vše a prakticky celý život si vystačil s kytarou a stovkami koncertů ročně.
"Já ani jinak nemůžu. Já bych nic jiného ani dělat nechtěl, ani bych nedělal. Do dneška jsem měl takový štěstí – jet za svým světlem v dáli –, ale taky si nic nenamlouvám a vím, že mi nic nepatří a že to bude třeba s věkem o hodně těžší, než je to dnes. Ale já jsem si to svým způsobem vydobyl od světa tím, že jsem neustupoval, že jsem jel pořád rovně, a to i když tam byla zeď, a že jsem svým způsobem věděl, že jednoho dne můžu taky hodně narazit. Nebo konečně narazit." Svou tvorbu sám označuje jako psychadelické country/noir western. Jeho zahraniční hudební minulost je spjata s mnoha soubory (např. The Stooges, The Residents, Lydia Lunch), ale jeho současný projektem je one-man band, byť nové CD rozhodně není "sólovka", mezi hosty je například saxofonmista Steve mackay práve ze The Stooges a celá řada dalších hostů, ale. jeho zvuk přitom stále zůstal svébytný, jako on sám: na první poslech rozpoznatelný sound, plný hypnotických, repetativních figur, vrstvených přes looper, který se v pomalých, temných vlnách valí z podia. Magický hlas od křiku po šepot apokalyptickou atmosféru ještě umocňuje, o rasputinském vzhledu ani nemluvě... Koonda Holaa je rodák z Čech – pod svým občanským jménem Kamil Krůta hrál například v F. P. B., Už jsme doma, anebo ve vlastním projektu Pseudo Pseudo. Nové CD je mimořádné nejen svým pozlaceným obalem, ale i tím, že hudba, kterou slyšíte vychází opravdu z niterných hlubin srdce!
https://www.youtube.com/watch?v=Az0uzaJT4dI&index=1&list=PLn2RkNN2fPwYQY_FwXUk1AKGOg0Pcl9SX
TÝDEN.CZ, 16. 8. 2015
Narazit na podobně zvláštní desku se nepodaří každý den a už jen toho je třeba si v dnešním zglobalizovaném a k unifikaci spějícím světě vážit. Svobodomyslnost posluchače je tak u téhle nahrávky, kde pseudonym jejího tvůrce nakonec není tím zdaleka nejneobvyklejším, naprosto základní podmínkou. Nic tu není jisté, kontury jsou nejasné, chvílemi vše připomíná zamyšlený melodram, jinde zas psychedelický výlet napříč časem. A když dojde i na prvky country, ke které se autor hlásí, jeho symbolem by nejspíš byl pokroucený seschlý kaktus.
Koonda Holaa je projekt podivuhodný nejen svým názvem.Oproti koncertování, ať už sólovému, či s členem The Stooges, saxofonistou Stevem Mackayem, je tu řada hostů (třeba i další spolupracovník Iggyho Popa Mike Watt) a každý svou trochou přispívá k tajuplnému výsledku. Zamyšlenou hudební spleť navíc doprovází hlas natolik hluboký a přesvědčivý svou vyrovnaností, nakolik je to vůbec představitelné. Ačkoli jde o tvorbu hledačskou a v nejlepším slova smyslu alternativní, ani na chvíli se neopájí pocitem vlastní výjimečnosti ani si nelibuje v nestravitelnosti. Osm skladeb hudebníka, který je nestálý i v takové maličkosti, jako je jediný a pevný pseudonym, vtahuje do vlastního světa, u kterého je až příliš patrné, jak není s tím obvyklým kompatibilní.
Páteří poslechu je nečekané dobrodružství, vymykající se obvyklým škatulkám a častému naplňování schémat. Nebylo by s podivem, kdyby po absolvování této nahrávky posluchači mnozí jiní hudebníci, hlásící se k alternativní scéně, najednou připadali až příliš průhlední, nepřekvapiví a jejich hudba předem nudně odhadnutelná.
Skladby se vzpírají slovu píseň i obvyklým strukturám. I nahrány byly na cestách, na nejrůznějších místech země a nejstarší z nich vznikaly už před osmi lety. Nic zkrátka není jako obvykle. Přesto vše zní přirozeně, samozřejmě, s podtónem, že by takto svobodně mohl tvořit každý - kdyby ovšem chtěl a byl se ochoten oprostit od potřeby úspěchu. Ať už ekonomického, či pouze jen toho, jehož výsledkem je příznivá reakce publika. Právě autorské přesvědčení však výsledku dodává sílu.
Apnea prý znamená pauzy v dýchání, ale může to být i způsob potápění bez dýchacího přístroje, kdy je potřeba si vystačit s nádechem nad hladinou. Dost možná, že zatajený dech vyvolá i tahle deska. Repetitivní figury i hypnotický sound dokreslují pocity z šamanské seance, linky se vrství a proplétají. A i když ne každého asi zaujmou, přesto je skvělé, když podobná alba vznikají. I kdyby jen pro ujištění, že podobné možnosti tu pro všechny stále ještě jsou.
Antonín Kocábek
| Doporučená cena v obchodě | - |
|---|---|
| Cena od nás | - |