MAGOR & POSTCOMMODITY - VYPRODÁNO

Unikátní záznam recitace Ivana Martina Jirouse s doprovodem indiánského uměleckého sdružení Postcommodity (američtí Indiáni, vystupující pod tímto názvem, v němž se sdružují moderní umělci z různých kmenů) byl nahrán jednoho příznivého odpoledne v květnu 2007. Jak vzpomíná organizátor tohoto setkání Tomáš Heczko: „Původně jsem Magora pozval domů aby mi namluvil ty jeho pohádky a zrovna u nás ve Slavonicích byli indiáni z Postcommodity a tak jsem to trochu zmanipuloval a dal je dohromady. Indiáni měli trému a v den nahrávání mi to chtěli odříct, protože si něco na internetu o Magorovi přečetli, že je to legenda a že mu Patti Smith věnovala desku atd.., Ale neměli šanci ... se spoustou věcí jsem jim pomáhal a tak nemohli odříct. Magor přednesl zrovna napsané básně, které měl zaznamenané na ušmudlaném papíře. Během nahrávky jsme vypili flašku slivovice. Nahrávka vznikla spontálně a šlo o čistou improvizaci, bez jakékoli zkoušky. Indoši naladili - či rozladili - kytary, začali hrát a Magor začal recitovat. CD se mastrovalo v USA a výsledek je Magorův Voice a indiánský Noise."
Nahráno živě v Mutišově 12. května 2007, doplněno o brožurku Magorových básní z této nahrávky.
Jedná se o dnes již nesehnatelnou raritní nahrávku/audio-knihu, jejíž posledních pár kousků se nám podařilo sehnat. Nenajdete v obchodě, jen na našem webu.

Videoukázka zde:
https://www.youtube.com/watch?v=l7yavWhVePk

VYPRODÁNO

PETR BUBLÁK - PŘÍLIŠ STARÝ NA SLÁVU...

Petr BUBÁK Bublák, ikona žižkovské bluesrockové kytary (mj. i Strašidelný elektrik band či Jakub Noha band) složil řadu písní, ve kterých se projevuje jeho svérázně ekvilibristická hra na kytaru a texty, ze kterých poznáte, že Bubák nepatří zrovna mezi úspěšné mladé muže. Spíše naopak, jeho hudba je prožitá a syrové skladby věrně reflektují život na hraně: "Pokročilý lůzr, číslo v kolonkách / V čerpání dávek to taky nikam nedotáh´ / Kvalita života měřená plochou obrazovky / Jen si tak trochu zaživořit než pohodíme krovky..."

PAVEL ZAJÍČEK, MIROSLAV BAMBUŠEK - PUSTINA

Původně Pustina spatřila světlo světa jako divadelní inscenace ve Studiu Hrdinů v režii Miroslava Bambuška (premiéra 6. 10. 2014). Nedílnou součástí každého představení byla živá hudba skupiny DG 307, která každé představení doprovázela. 
V době, kdy se blížila derniéra, napadlo vydavatelství Guerilla Records její podobu zachytit na "filmový pás". Režie se opět ujal Miroslav Bambušek (který u Guerilla Records již vydal film Jan Hus - Mše za tři mrtvé muže), ale v samém počátku natáčení došlo k vážnému Zajíčkovu onemocnění, který se již dále nemohl osobně účastnit. Přesto pomocí netradičních postupů (zejména využití doprovodných filmových projekcí), hudební složky a avantgardního režisérova oka se podařilo záznam inscenace dokončit. Upozorňujeme, že se nejedná o "pouhé" natočení divadlení hry, ale o svébytný přepis divadelního představení. Stejně jako v něm i ve filmu se propojují tři dramatické složky: živá hudba, filmové projekce a herecké akce. Tyto tři složky se navzájem podporují a ovlivňují a vzniká tak specifický tvar na pomezí filmu, koncertu a divadla.
Hrají: Pavel Zajíček, Miloslav Mejzlík, Jiří Maryško, Halka Třešňáková, Tomáš Kadlec a DG 307.
Součástí je bonusové audioCD se Zajíčkovým autorským čtením z roku 2005 (za doprovodu Jana Pokorného, Bobeše Rosslera a Dalibora Pyše). 
V sekci "k poslechu" je umístěna "Koláž z P.Z.", kteou vytvořil Tobiáš Jirous a přehrál ji u příležitosti slavnostní premiéry filmu ve Studiu Hrdinů (10. 4. 2017, vystoupili ještě DG 307 v originální sestavě z roku 1979 a Sbor břežanských kastrátů)

OLD MINKA BAND - RANNÍ MLHY

Undergroundová parta z České Lípy, jejíž vznik se datuje do roku 1996, vydává druhé cédo. A aby toho nebylo málo, hned to první, které vyšlo v roce 2002 u Fida, nahráli v nové sestavě celé znova. Komplet tedy obsahuje celkem 19 písní, v kterých se snoubí melancholie, spodní proudy a temné undergroundové rytmy. Poezie Oldy Minky (a několika dalších autorů) náležitě onu temnotu lidského nitra podtrhuje. A když ty verše slyšíte, tak víte, že Olda dobře ví, o čem zpívá: "Pomalou chůzí šel, k baru se postavil / spleť hradeb dýmu, těch nekonečných pavučin / s těžkým dechem o láhev si promluvil / kdesi ztratil zbytek citu, ten dotek těla na tělo ..."
Digipack, barevný booklet, výborný zvuk ... není nač čekat! Křtíme 25. 3. na Lábusovkách!!

MIREK VODRÁŽKA - PSYCHOCHAOS (1992) & CHAOSMOS (2016)

2 CD Mirka Vodrážky obsahuje dva jeho autorské projekty: Psychochaos (1992) a současný Chaosmos (2016). Sám říká, že „chaos-art není jen nové politikum, ale především odkaz na tvořivé mystérium světa.“
Chaotická hudba je reakcí na nebezpečí latentního totalitarismu, kdy se společnost sama ze sebe a dobrovolně identifikuje jenom s tím, co vytváří stabilní, bezpečné struktury a vše rizikové a nejisté je vytěsněno. Literárně takový stav popsal ve svém antiutopickém románu Krásný nový svět spisovatel Aldous Huxley. Změny v hudbě jsou předzvěstí měnícího se politického řádu. Na hudbu je třeba nahlížet v širších kontextech, protože je vždy nějakým způsobem „organizovaná“.
Součástí vydání je i poprvé publikovaný dvacetistránkový undergroundový dokument Manifest chaotické hudby z roku 1989.

DEKADENTFABRIK - OPIUM JAZZ

Duchovně se hudba DekadentFabrik vrací k nervnímu a trochu psychedelickému jazzu starých zakouřených klubů. Elektronické základy se prolínají s živými nástroji, hutné basy se skvělými výtvarnými projekcemi a nad tím vším levituje hra flétny Martina Čecha a příběhy-básně Davida Cajthamla. Podvědomí snů se obnažuje a začíná být přijímáno jako skutečnost. Ruchy v samplech zpřítomňují spřízněnost mrtvých s živými, ale také pomíjivost lásky. Skrze drátěné žíly na kytarách proudí krev zahuštěná písněmi jedovatých rostlin. Slova šeptaná i křičená, vrhaná i nalézan! V hudbě Dekadent Fabrik jde především o zvukový rituál a setkání s vlastní hlubinnou melancholií, hrají tak, jako by zůstat jinde bylo to nejlepší, co nás může v životě potkat. Kamkoli mimo tento svět. Opium! Pozoruhodný obal, postavený na kresbách Davida Cajthala, je jen třešinkou na dortu.

PAVEL ZAJÍČEK - T. S. ELIOT – THE WASTE LAND / PUSTÁ ZEMĚ

Pavel Zajíček na své pouti světem zabloudil v roce 1982 do londýnského studia Cold Storage, které tehdy patřilo Chrisi Cutlerovi. Během několika nocí na preparované piano nahrál fragmenty z Elitovy Pusté země, básnického obrazu strastipené cesty bezútěšnou krajinou, plnou deziluze, smrti a zoufalství. Možná, že zrovna tak se tehdy cítil sám PZ, když Pustou zemi nahrával, kdy v nočním bezčasí buší do klavíru a vykřikuje slabiky, z nichž skládá svůj příběh.
I příběh samotné nahrávky je pozoruhodný: originál studiového pásu přivezl PZ do Čech, ale v roce 2002 byl zničen povodní. Letos se naskytla možnost speciální technologií pásek přehrát, ovšem jen jednou, pak se zničí zcela. A nahrávka tam buď bude, anebo je po všem. Nezdolný Váňa Bierhanzl tento krok učinil – a nahrávku se podařilo zachránit! Pak nastoupil legendární Ondřej Ježek, aby jí zmasteroval a neméně legendární grafik Franta Štorm, aby jí dal nový kabát. Vzniklo tak celistvé umělecké dílo, které možná nebudete poslouchat každý den, ale když si ho pustíte, uslyšíte, jak básník zahlédl venku "strach v hrsti prachu".

POSÁDKOVÁ HUDBA MARNÉHO SLÁVY - POST MORTEM II.

Druhý díl kultu, ve kterém jsme se posunuli do závěrečných let prvotní existence souboru. První disk obsahuje dvě kazety, nahrané v letech 1993 a 1994 (studio a live), na druhém se objevují skladby z chvilkové resuscitace skupiny (dva koncerty z roku 2002) a nově nalezený dotek roku 1989. Opět vyčerpávající kolekce 38 skladeb, které hudebně i textově obstojí i s odstupem 25 let, kdy vznikly. Jak ve sleevnote píše sám Amadao: „Za celou dobu existence, i když se pomalu měnil zvuk a trochu snad i styl kapely, existovala jistá kontinuita a návaznost co se týká ducha a aury. Ta spočívala ve výběru textů, Posádková vlastně skončila posledním koncertem ve Viganticích, pak byla ještě fáze kdy pod stejným názvem fungovalo obměněné, „jazzrockové", společenství. Pravda, pár koncertů proběhlo pak ještě v po roce 2000 ve staré sestavě, ale těch bylo míň než prstů jedné ruky. Nakonec, koho zaujme podivný sound PHMS, ať si vychutná jeho podivnosti, nedokonalosti."
Nene, tady musím Amadovi oponovat: hudba Posádkové byla vždy upřímná, životaschopná kapela, s výjimečně silnými a syrovými texty a i po letech nepřestává fascinující – a to je něco, co se nedá naučit. To nedefinovatelné „něco", co mi stálo za to zmapovat a posléze vydat kompletní tvorbu kapely celkem na čtyřech CD. Jako by to ogaři nahráli včera!

VLASTISLAV MATOUŠEK & SPOL. - MÁJ VE STÍNU STROJE

Vydané CD představuje nepatrný zlomek nahrávek z hraní, která jsme časem označili jako inspirovaná. Od začátku jsme se snažili, abychom vytvářeli fúze různých hudebních přístupů - ve velmi volně svázaných vytvářených sestavách tak vedle hudebníků z (až free) jazzové praxe vystupovali na folklór, historickou a tradiční hudbu zaměření interpreti, nezalekli jsme se ani industriálních a noiseových přístupů, podobně bez problémů zapadli nejen lidé orientující se na soudobou hudbu vážnou, ale i klasickou a romantickou. Lze mluvit i o geografickém rozptylu - hrál v Praze žijící japonský jazzový saxofonista, avantgardní kytarista z Oděsy, ruský bubeník, v Bosně narozená zpěvačka, nebo tradiční syrský loutnista. Přestože je variabilita úcastníků veliká (hraní se účastnilo téměř 60 instrumentalistů a vokalistů), existuje jakési „tvrdé jádro" tvořící krystalizační centrum celé koncepce, kolem něhož se nabalují další a další: bohémský saxofonista Jan Grunt, etnomuzikolog Vlastislav Matoušek, veterán alternativní scény Mikoláš Chadima, elektroničtí experimentátoři Jan Faix a Jan Polanský a na kontrabas Jiří Matys a Jozef Láska.
Ti tvoří základní inspiraci pro výběr filmů, jež jsou základním podkladem pro společnou improvizaci. (z bookletu CD)

KABARET DOKTORA CALIGARIHO - HRY PRO MARII

Stejně jako předchozí album Vzkříšení i album Hry pro Marii je koncepčně laděným kompilátem skladeb, jež posouvají dějství příběhu. Ano jde o jakési onanotorium. Hry pro Marii úzce navazují na album Vzkříšení a pódiové představení Chopinovo vzkříšení, ovšem nejde zde o pokračování příběhu, nýbrž o jakousi retrospektivu, o hrůzostrašný příběh o pátrani po otci ditěte narozeného nezletilé pacientce psychiatrické léčebny. Anebo jak sám Albert Kaligari v rozhovoru v magazínu UNI (právě vychází) říká: "Naše hudba je jakousi fúzí jednotlivých stylů a žánrů, na kterých vyrostli jednotliví členové Kabaretu. Jelikož jsme všichni silné osobnosti (až na jednoho člena s přezdívkou Bonhem z Kozojed:), každý si chce do díla zapasovat kus svého Já, čímž vzniká charakteristický, ale přesto různorodý projev Kabaretu. Proto je možné v našich skladbách slyšet vše: od prvků etnického folku, přes progresivní rock až k matematickému metalu. V hudbě se ovšem odráží počínání dalších umělců, mezi kterými nejsou pouze hudební skupiny. Zkrátka inspiraci čerpáme především z děl, které jsou založeny na filozofických principech. Zcela záměrně v kontrastu s těmito myšlenkami se snažíme nejenom na pódiu nechat "promluvit" i přirozenou tvář věci, kterou se zpravidla snaží člověk i společnost někdy až násilně potlačit."

J. H. KRCHOVSKÝ & KRCH-OFF BAND - JAKOŽE VŮBEC NIC

Po pěti letech vydává čím dál populárnější Krch-Off band nové CD. J. H. Krchovský, guru kapely, svým ostrým perem napsal během té doby devět zbrusu nových skladeb, jichž je výhradním autorem. Oproti debutu je zvuk propracovanější, vícevrstvý, Ondřej Ježek, který CD nahrával i míchal (a v několka skladbách hostuje), dostál své pověsti zvukového čaroděje a dodal soundukapely další dimenzi. Nicméně temné tahy smyčců a táhlý, funerální rytmus zůstaly. Texty jsou všechy zcela nové, ale nebojte se! Samozřejmě se pohybují v omamném oparu dekadence, nihilismu a morbidnosti. Černočerný digipack je důstojným rubášem pro tvorbu, držící se v osvědčených mantinelech ponurosti, deprese a zmaru.
A protože vítězný team se nemění, CD opět nahrála šlechta českého hudebního undergroundu v sestavě: J. H. Krchovský - zpěv, kytara, Jiří Michálek - bicí (Echt!, ex Půlnoc, O.P.N. ...), Tomáš Schilla - violoncello, zpěv (DG 307, Echt, ex Plastic People, Půlnoc, Domácí kapela ...), Pavel Cigánek - kytara, housle (Aktual, ex DG 307, Psí vojáci, Umělá hmota ...), Tomáš Skřivánek - basová kytara (Plastic people, All Tomorrow ´s Parties Band, Trefen mezipsem).

CD vychází 18. 12. a křest proběhne 19. 12. od 20 hodin v pražské Malostranské besedě, host: Trefen mezipsem. Objednávky již přijímáme na info@guerilla.cz a odešleme ještě v průběhu pátku 18. prosince, takže Jeříšek by CD měl ještě doručit včas.

JAN STEKLÍK - GRAFICKÉ PARTITURY

Jan Steklík (narozen 5. 6. 1938 v Ústí nad Orlicí), solitér, spoluzakladatel (společně s Karlem Neprašem) legendární Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Poetik informelu, autor křehkých kresebných kompozic, koláží a asambláží a výtvarných deníků, které jsou intimními záznamy všednodenních aktů či různých s nimi spjatých poetických představ a prožitků. Grafické partitury představují jen nepatrný výsek jeho rozsáhlého díla plného jemného humoru, ironie a vytříbeného rukopisu. Jsou prostě úžasné.
Proto se zrodil nápad zhudebnit tyto partitury různými hudebníky a vznikla pestrá koláž hudby stejně avantgardní a nespoutané, jako je Steklíkova tvorba. Těchto radovánek se v různý čas a na různých místech účastnili: Mikoláš Chadima - tenor saxofon, Michal Hrubý - tenor saxofon, Jan Grunt - tenor saxofon, Petr Tichý - kontrabas, Adriana Voráčková - violoncello, Zsolt Sőrés - elektronmika, pětistrunná viola, Anna Romanovská - housle, kotó, Vlastislav Matoušek - bezpražcová baskytara, Jan Faix - elektronika, Jan Polanský - elektronika, Tomáš Míka - banjo, Kateřina Vožická - niněra.
V oddílu O DESCE krátký film o Steklíkovi a o naší nahrávce...

BEATOVÝ DRUŽSTVO SOKOLOV - RADUJME SE, VESELME SE (PÍSNĚ Z LET 1988 - 1993)

Se svým svižným a poctivým bigbítem bývalo Beatové družstvo Sokolov příjemným zpestřením po produkci jinak povětšinou temných a ponurých tonů undergroundu. Poznávacím znamením byl i Martinův ryčný zpěv, neboť k českému podzemí patří spíše deklamace a vážnost, vyvažovaná radostí ze společného setkání více, než zdatné muzikantství. Beatový družstvo patřilo rozhodně k těm, kteří za to uměli vzít a rozparádit publikum, i když ani u nich se rozhodně nejednalo o veselou trachtaci. Texty nebyly zrovna optimistické, výstižně popisovaly realitu, ale byl v tom i kus nadhledu a ironie, energie z jejich hudby a projevu v té pošmourné době doslova sálala. Hráli jeden protestsong za druhým, z rukávu sypali hitové melodie, které výtečně tvrdila basa s bubnem, a zpěvákovi jste prostě věřili každé slovo!
Ostatně teď se můžete do té doby na 80 minut vrátit, CD obsahuje průřez nejen dvěma kazetami, které si kapela kdysi vydala, ale i záznamy z koncertů či nevydanými demáči, všechny texty a řadu archivních fotek

Křty proběhnou na dvou místech: 25. 9. v Lounench na Bahně (společně s AKU AKU a Svatoplukem) a 26. 9. v pražské Malostranské besedě (s AKU AKU)

AKU AKU - PLES LOUTEK

AKU AKU se po letech pauzy vrátili zpět na podia. Pamětníci si kapelu zcela jistě pamatují, ale možná mladším je potřeba připomenout, že tepličtí AKU-AKU jsou skupinou, která byla jedním ze základních kamenů hudebního undergroundu již před rokem 1989. Aktivní zůstala i začátkem 90. let, avšak v druhé půlce 90. let ukončila činnost. Jejich tvorba neunikla pozornosti ani tvůrcům seriálu ČT Bigbít. Na webových stránkách České televize se mimo jiné píše: Význam skupiny lze spatřovat v tom, že se pokusila naroubovat ryze politické texty na bohatou, prokomponovanou, skoro až art rockovou hudbu. Ač instrumentálně vyzrálá, nebála se vstoupit do podzemních vod undergroundu. Soubor Aku- Aku pak koncertoval téměř po celá devadesátá léta a i když se později textově poněkud odchýlil od své původní tvorby (zájem o Tolkiena, mystiku, sny atd.) stále zůstával zárukou kvalitní rockové hudby. Nicméně díky existenčním starostem, malé odezvě publika a „částečně znechucením z věčného hledání přesvědčivosti“ se v roce 1997 rozpadl.

Dnes se tedy vrací zúět s neméně kvalitním repertoárem a chutí nové písně představit publiku. Jejich hudební rukopis se nezměnil, možná přibylo trochu "mašinek", ale staré dobré AKU AKU s hrdelním zpěvem, king-crimsonovkými houslemi a předivem vyhrávek kytary + basy +bicích poznáte na první poslech. Něco jako když se po letech vrátíte z cest domů a všechno je pořád na svém místě.

Křty proběhnou na dvou místech: 25. 9. v Louench na Bahně (společně se Svatoplukem a Blahobeatem) a 26. 9. v pražské Malostranské besedě (s Blahobeatem)

STROM STÍNU - MEZI OKNY A PAMĚTÍ

Trio něžných rockerů Strom stínu vydalo novou desku. Obsahuje jejich svébytné písně, typicky uvnitř melancholicky rozechvělé a opentlené pozoruhodnými, převážně autorskými, texty. Nahrávka vznikla v podstatě jako živá a pořízena byla v prostorách zrušeného mělnického kina v létě 2014, zpěvy a další záznamy pak byly později doplněny v domácích studiích v Praze. Za zmínku stojí fakt, že skladba Hlasy je autentickým hudebním záznamem pořízeným na klavír umístěný v podloubí mělnického náměstí, kde je slyšet i výskání v kašně se koupajících dětí, Obsazením se na nové desce Strom stínu vrací ke svým prvopočátkům, hostování na kytaru přijal v několika písních Ondřej Ježek (jinak OTK) a ženských vokálů se v jedné skladbě ujala Miki Mutinská, která nahrávala zpěvy i na předchozí desce Zimokruhy. CD je vloženo do ručního atypického obalu.

SVÁŤA KARÁSEK A SVATOPLUK - I.

13 písní, které známe v akustickém podání Sváti Karáska nahrála zbrusu nová kapela Svatopluk, ovšem v řádně přitvrzeném hávu. Elektrická kytara, baskytara a bicí potvrzují, že Karáskovy spirituály jsou vlastně pořádný bigbít, však kapelu také tvoří ostřílení muziaknti: Marek Šimůnek, Petr Kumandžas, Ivan Relišek a u mikrofonu řádí filharmonik Rosťa Tvrdik. Sváťa ovšem s kapelou často vyjíždí jako "nehrající kapitán" a její vystoupení doprovází zejména veselým tancem. Stejně tomu tak bylo i v listopadu 2014 v Českých Budějovicích, kde nahrávka vznikla.
Sama kapela k tomu dodává: V Písmu Svatém je ve Starém zákoně psáno, že si Hospodin vyvolil pro své jednání se svým lidem prostředníka Mojžíše, který však měl blíže nespecifikovanou vadu řeči, proto musel vše, co Hospodin skrze Mojžíše svému lidu sděloval lidu hlásat jeho bratr Áron...a tak je tomu i ve skupině Svatopluk - Sváťa je ten Mojžíš a my jsme pak ti Ároni... Krédo kapely Svatopluk vychází z podstaty Sváťových písní a textů – z Písma Svatého: „Na počátku bylo slovo" a navíc: „Kde není žádného vidění, lid pustne."... to slovo, které na našich koncertech stále oslovuje staré i mladé, to slovo, které bylo dáno Sváťovi... pro to slovo hrajeme a zpíváme!

Křest CD proběhne 31. srpna ve Vagonu a 25. září v Lounech na Bahně (společně s AKU AKU a Blahobeatem).

BLAHOBEAT - BLAHOBEAT

Beatový driužstvo Sokolov (BDS) – Lunchenbeat – Blahostroj – to všechno jsou kořeny a bývalé kapely členů současného undergroundového Blahobeatu, hrajícího už deset let po sálech a hospodách vlastí českých své „protestsongy podle skutečné události", popřípadě jiné skladby „v ich formě" a tak dál..Současný repertoár tvoří převážně nové verze osvědčených kousků Beatovýho družstva, něco od Blahostroje a Luncheonbeatu.
Blahobeatnení tak úplně standardní kapela, funguje jako sešlost starých přátel, takový „hudebně pivní kroužek". Navzdory současným trendům nemají webové stránky, nejsou na Bandzonu, na netu se válí pouze to, co o nich napíšou jiní nebo co kdo natočí na živých vystoupeních. A jejich krédo? „Dobře se bavit a s chutí hrát živě. Ale chceme dopřát kvalitní zvuk i do obýváků našich příznivců, kteří si budou moci své oblíbené songy poslechnout kdykoli i bez naší fyzické přítomnosti," říkají členové Blahobeatu.
A od toho je tady strýček Lábus a jeho Guerilla Records, která vám eponymní CD Blahobeatu nabízí až domů: v digipacku zabalených 44:17 minut těch největších – a nestárnoucích – blahobeatných fláků, mnohdy až hitů!

Střední generaci:
https://www.youtube.com/watch?v=YoL6oJRMesE

Prázdninové křty 4. 7. u Skaláka, 18. 7. u Kolji v Rankovicích oficiální poprázdninové
25. 7. v Lounech na Bahně (+ Svatopluk a AKU AKU) a 26. 9. v Malostranské besedě
(+ AKU AKU)

KOONDA HOLAA - APNEA

Apnea – slovo, které označuje dýchání jinak než plícemi, nebo krátké přerušení dechu. Koonda Holaa hraje na kytaru a zpívá stejně přirozeně, jako jiní dýchají. Této vášni obětoval vše a prakticky celý život si vystačil s kytarou a stovkami koncertů ročně.
"Já ani jinak nemůžu. Já bych nic jiného ani dělat nechtěl, ani bych nedělal. Do dneška jsem měl takový štěstí – jet za svým světlem v dáli –, ale taky si nic nenamlouvám a vím, že mi nic nepatří a že to bude třeba s věkem o hodně těžší, než je to dnes. Ale já jsem si to svým způsobem vydobyl od světa tím, že jsem neustupoval, že jsem jel pořád rovně, a to i když tam byla zeď, a že jsem svým způsobem věděl, že jednoho dne můžu taky hodně narazit. Nebo konečně narazit." Svou tvorbu sám označuje jako psychadelické country/noir western. Jeho zahraniční hudební minulost je spjata s mnoha soubory (např. The Stooges, The Residents, Lydia Lunch), ale jeho současný projektem je one-man band, byť nové CD rozhodně není "sólovka", mezi hosty je například saxofonmista Steve mackay práve ze The Stooges a celá řada dalších hostů, ale. jeho zvuk přitom stále zůstal svébytný, jako on sám: na první poslech rozpoznatelný sound, plný hypnotických, repetativních figur, vrstvených přes looper, který se v pomalých, temných vlnách valí z podia. Magický hlas od křiku po šepot apokalyptickou atmosféru ještě umocňuje, o rasputinském vzhledu ani nemluvě... Koonda Holaa je rodák z Čech – pod svým občanským jménem Kamil Krůta hrál například v F. P. B., Už jsme doma, anebo ve vlastním projektu Pseudo Pseudo. Nové CD je mimořádné nejen svým pozlaceným obalem, ale i tím, že hudba, kterou slyšíte vychází opravdu z niterných hlubin srdce!

https://www.youtube.com/watch?v=Az0uzaJT4dI&index=1&list=PLn2RkNN2fPwYQY_FwXUk1AKGOg0Pcl9SX

ČINNA - TAKOVÝ PĚKNÝ KONÍČEK

ČINNA je hudební soubor autorských písní. Pohybuje se mezi žánrovými dálnicemi vážné hudby, rocku, jazzu..., ale neváhá se dotknout ani folklorních kořenů. Slova a hudba přecházejí v imaginativních obrazech z šepotu až k hřmotu, z plného světla do tajemného hájemství stínů.
Činna je ale také už 20 let stálicí české nezávislé scény a právě u příležitosti oslavy tohoto kulatého výročí proběhla v září 2014 mohutná oslava na letní scéně hospody U vystřeleného oka. Koncert se nahrával a s mnoha hosty a sedmi novými písněmi vychází ku poctě drsných mužů, kteří dokáží dělat jemné písně. CD dostalo název Takový pěkný koníček. Těmito slovy totiž Hmyzákův šéf reagoval na zjištění, co to jeho podřízený vlastně po pracovní době dělá, že „tak trochu hraje a zpívá", jak se mu Hmyz pochlubil. "Tak to máte ale pěknýho koníčka" pravil šéf.
I když dobré zboží se chválí samo, dejme slovo druhému za zakladatelů Činny, Komárovi: „My už jsme různě nahrávali koncerty za těch 20 let samozřejmě několikrát, ale nikdy to zvukově, dramaturgicky i atmosférou tak nevyšlo. On totiž Hmyzák i kluci jsou v tom studiu takoví nějaký míň. A dík Ondřeji Ježkovi a Martinu Černýmu má ta deska i zvuk jak ze studia, k tomu svět Hmyzákovejch textů posluchačům zajistí drobná obžerství představ a chutí na dlouhá léta. A venkoncem je i veselá. Což se o jiných našich deskách dá říci jen s lehkým uzarděním."

POSÁDKOVÁ HUDBA MARNÉHO SLÁVY - POST MORTEM I.

Posádková hudba Marného Slávy je undergroundovou legendou, která patřila k tomu nejlepšímu, co tehdejší neoficiální scéna vůbec nabízela. Spojení temných a ponurých textů s celkem bravurně zvládnutou hudební stránkou písní z její tvorby vytvořila cosi, co se od "běžné" androšské scény přece jen lišilo. "Diváci na koncertech byli prostě nadšeni. Rozkročený, vysoký „Amádo“ s blond hřívou a vousy, svým zastřeným hlasem spíše deklamoval než zpíval zvláštní temné texty a vypadal jako nějaký undergroundový mesiáš. Spolehlivá rytmika v čele s divým „Frančesem“ pak dávala prostor pro unisono znějící kytarové figury a samozřejmě pro Rylovy virtuózní houslové exhibice." píše se na webu ČT u seriálu Bigbít. Po celou dobu trvání Guerilla Records jsem Posádkovou přemlouval k vydání nahrávek, vždy neúspěšně, a to i navzdory tomu, že mi dvakrát hrála na narozeninách. Tento článek ostatně končí slovy: "V 90. letech Posádková Hudba Marného Slávy možná tak trochu doplatila na svoji uzavřenost a odpor k oficialitě, který si přinesla z totalitního období. Jako „ortodoxní underground“ se nikdy nikomu nechtěla vnucovat a navíc ignorovala i některé nabídky k nahrávání z, řekněme, nezávislých kruhů. Na konci devadesátých let se objevovala sporadicky na různých máničkovských akcích jako relikt dávno minulých časů a potvrzovala tak neměnnost svého postoje vůči jakýmkoli oficiálním strukturám - ať už jsou socialistické nebo kapitalistické. Tím však sama sebe stále více separovala od běžného hudebního dění. To však nemění nic na tom, že v 80. letech byla jednou z nejlepších tuzemských undergroundových skupin. A možná, že i tou nejlepší."

KOONDA HOLAA - THE SHIT MAN

Reedice CD, vydaného v roce 2009 v USA. Posel temnoty, rodák z Čech – pod svým občanským jménem Kamil Krůta hrál například v F. P. B., Už jsme doma, anebo ve vlastním projektu Pseudo Pseudo - migrující mezi USA a Evropou. Svou tvorbu sám označuje jako psychadelické country/noir western. Jeho zahraniční hudební minulost je spjata s mnoha soubory (např. The Stooges, The Residents, Lydia Lunch), ale v posledních letech vystupujo sólově. Jeho zvuk je přitom strále svébytný, jako on sám: na první poslech rozpoznatelný sound, plný hypnotických, repetativních figur, vrstvených přes looper, který se v pomalých, temných vlnách valí z podia. Do toho magický hlas od křiku po šepot apokalyptickou atmosféru ještě umocňuje, o rasputinském vzhledu ani nemluvě...
A jeho životní filosofie? "Pro mě ´vyžít´ je něco jinýho než pro jiný lidi. Já prostě chci hrát. Ne že chci, já to potřebuju, mě nebaví nic jinýho. Já nejradši ze všeho sedím za volantem a poslouchám muziku – a to jedu na koncert, kde večer hraju. A když mám volno, tak jsem ve studiu a nahrávám. A pokud jsem schopnej si opatřit prostředky na zaplacení nákladů na takovejhle život, tak mi to bohatě stačí a nepotřebuju pro sebe mít vůbec nic."

Videoukázka zde...

GUERILLA RECORDS - 2 DVD POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU / 10 LET GUERILLA RECORDS

Během víkendu 4. a 5. 11. 2011 se usktečnil v Divadle Archa dvoudenní festival, konaný k výročí deseti let od založení vydavatelství Guerilla Records. Kdo vystoupil, je natočen, a to včetně posledního veřejného autorského čtení Ivana Martina Magora Jirouse. 2DVD obsahuje i obsáhlou fotogalerii, včetně snímků z roku 2012, kdy v Arše vystoupili Pepa Klíč, DG 307, Psí vojácí, Plastici a Kočičí madony vystavoval Libor Krejcar. Kdo tam nebyl – ale myslím, že tam byli všichni – může se podívat jak to tam vypadalo. Program byl následující (kopírujeme oficiální program):

Vydavatelství Guerilla Records
pořádá dvoudenní setkání přátel českého kulturního podzemí

pátek 4. listopadu 2011 od 19:00 hodin:
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU
Milan Knížák & Aktual, DG 307, The Plastic People Of The Universe, Umělá hmota, Ivan Magor Jirous, Skalák & Londýn & další, Dáša Vokatá s Jiřím Jelínkem.

sobota 5. listopadu 2011 od 17:00 hodin:
10 LET GUERILLA RECORDS
Libor Krejcar & Tamers Of Flowers, Odvážní bobříci, AKU AKU, J.H.Krchovský & Krch-Off, Půlnoc, Pavel Zajíček – Podobenství, Jaroslav Erik Frič & Pepa Klíč, Haly Belly, Orchestr Bissext II.

Doprovodný program: výstava fotografií Jaroslava Kukala a Abbe Libanského, Cáry starejch filmů (František Čuňas Stárek) a další projekce.

2DVD vychází 3. 11. bude pokřtěno v Arše v sobotu 8. 11. na Poctě českému undergroundu III.  s podtitulem Magorovo Vydří v Arše.

OLIVER MALINA MORGENSTERN - ROK BEZ MAGORA, DVDFILM (+ BONUS CD MAGOROVO AUTORSKÉ ČTENÍ)

Film mapuje kaleidoskop životních příběhů Ivana Martina Jirouse, českého básníka, publicisty a výtvarného kritika, který je znám především díky spolupráci s nezávislou rockovou skupinou Plastic People of the Universe. V době normalizace byl za své politické názory pětkrát vězněn. V dokumentu zaznívají ukázky z Magorova básnického díla jakožto i jeho politické a životní názory. Defilé významných osobností, kamarádů a Magorových partnerek z období disentu a následně v letech svobody (například: Dáša Vokatá, František Čuňas Stárek, Dana Němcová s rodinou, Petruška Šustrová, Karel Schwarzenberg, Jiřina Šiklová, Eugen Brikcius, Vladimír Lábus Drápal, Vratislav Brabenec a členové PPU, Václav Malý, Petr Placák, Andrej Krob, František Rudl, Ladislav Heryán, Jaroslav Erik Frič, John Bok, Ida Saudková) doplňují přátelé z Košic, Bratislavy a mnoho dalších. Délka 120 minut, oproti filmu DVD navíc obsahuje řadu bonusů a fotografií, digipack a booklet jsou sestaveny z obrazů Davida Němce, průvodní texty napsali Jaroslav Erik Frič, Vladimír Lábus Drápal, Oliver Malina Morgenstern a Vitek Zavadil. Přílohou je audioCD s Magorovým autorským čtením básní, které Jirous dedikoval svým přátelům.
Předpremiérově byl film uveden 24. 11. 2012 v Divadle Archa na festivalui Pocta českému undegrourndu II./Pocta Magorovi.

DVD vychází 6. 11. bude pokřtěno opět v Arše v sobotu 8. 11. na Poctě českému undergroundu III.s  podtitulem Magorovo Vydří v Arše.

DEKADENTFABRIK - MENTAL MORPHOSIS

Hudební soubor čtyř výrazných individualit, z nichž dvě jsou legendami v hudebním světě, další dvě patří k pojmům na výtvarné scéně. Tento zvláštní konglomerát vytváří neopakovatelnou krajinu jejich hudby, která opravdu působá velmi originálně, ale zároveň není samolibým zvukovým čarodějnictvím. Kapelu založili DJ Satan (výtvarný kurátor Otto M. Urban) a David Cajthaml, kdysi kytarista Energie G, dnes především výtvarník. Se základním duem začali brzo spolupracovat saxofonista Mikoláš Chadima a kontrabasista, který dodnes působí v nesčetných výrazných formacích, Váňa Bierhanzl.
DekadentFabrik zahušťují prostor psychedelickými repetativními skladbami, které nenudí, a byť jsou z části postaveny na improvizaci, posluchače přivedou až k tranzu. Naštěstí se tuto atmosféru podařilo přenést z živých vystoupení i na zvukový záznam, takže se můžeme procházet v jejich snových krajinách a pocítit závan elegantní dekadence. Novinka navíc obsahuje české texty, které zážitek z hudby ještě násobí. Obal je ruční prací/linorytem Davida Cajthamla a tedy každý digiapck je originálem. Kolekce je vyrobena v 5ti barvách – černé (ta jde do obchodů a distribuce) a červené, žluté, modré a zelené – ty lze v limittovaném počtu koupit jen přes náš web, anebo na koncertech skupiny (cena kompletu je 1 000 Kč).

Video: https://www.youtube.com/watch?v=zjMUawAa82s

KABARET DOKTORA CALIGARIHO - VZKŘÍŠENÍ

Skupina "nové vlny undergroundu", tajemný Kabaret doktora Caligariho, vydává svůj debut. Anonymní uskupení několika příznivců alternativní hudby, jejichž výsledný projev zachází za hranice normality, dalo by se říci, až na pokraj šílenství a lehké mentální retardace. A přesto, nebo snad právě proto, je jeho hudba hodna vaší pozornosti. Nese v sobě mladistvou energii a mystérium bizarní éry kinematografie 20. let. Bystrému diváku a posluchači navíc neunikne i jistá náklonnost k americké umělecké formaci The Residents.
KABARET DR. CALIGARIHO : Ukradená identita
http://www.youtube.com/watch?v=yZnw3SJbeo0&feature=youtu.be
KABARET DR. CALIGARIHO : Náš svět
http://www.youtube.com/watch?v=7quw9w5BZQU

Křest CD v pražském Kaštanu na Břevnově proběhne v pátek 28. 2. od 20 hodin. Hostem jsou neméně šílení BBP.

Fcb událost zde:
https://www.facebook.com/events/1456395674588327/?fref=ts

DÁŠA VOKATÁ - DVA DIVOKÝ KONĚ

Část desky vznikla vzápětí po Magorově náhlé smrti, zbytek takřka po roce, když Dáša našla podobnou uměleckou inspiraci ve známém herci Oldřichu Kaiserovi - a vzácným způsobem se tak na nahrávce mísí smutek ze ztráty milované bytosti a radost z nově nalezeného vztahu. A deska není pestrá jen touto přerývanou "citovostí", ale na rozdíl od předchozích, v podstatě výhradně akustických nahrávek, je tady malebnost i zvuková: v některých písních je jen Dáša s Oldřichem, který s ní hraje na kytaru či housle, jinde ji doprovází saxofon Jiřího Jelínka (ex Psí vojáci, Garáž) a takřka v půlce skladeb hraje s regulérní kapelou, v čele s Joe Karafiátem u kytary a Tomášem Vtípilem v produkci.
Bonusem je videoklip Můj milý (pro přehrání v PC), kterým Dáša i Olda – nebo-li Oldáš, jak je překřtil Vlasta Třešňák – přispěli k debatě o problému bezdomovectví:
Křest CD, spojený s oslavou Dášiných šedesátin, proběhne 8. 2. v pražské Akropoli, kde společně s Dášou a Oldou vystoupí celá řada přátel z "první generace undergroundu", jako jsou Slávek Kaplan, Skalák, Londýn, Čuňas a zazní písně nejen Dáši Vokaté – i když ty samozřejmě budou tvořit základ koncertu – ale i písně Skaláka, Sváti Karáska a dalších přátel, včetně dvou Lábusů.
http://www.palacakropolis.cz/program/2014-02-08

Video ze křtu - zde

Videoklip k novému CD - zde

PŮLNOC - ÚDOLÍ OHNĚ (REUNION TOUR LIVE 2012)

Půlnoc vznikla na troskách tehdy se rozešlých The Plastic People Of The Universe v roce 1988. Po pěti letech se rozpadá i Půlnoc, aby v roce 2011 jednorázově připomněla památku svého zakladatele a hudebního skladatele Mejly Hlavsy. Nadšená odezva publika poslala kapelu na koncerty ještě na přelomu let 2011/ 2012 – a právě na tomto turné vznikla živá nahrávka, která ukazuje, že písně Mejly Hlavsy nezestárly ani po 20 letech, naopak! Nadupaný koncert v délce takřka 80 minut předkládá všechny stěžejní písně, které znějí jako kdyby byly napsány včera! Návdavkem uslyšíte i několik skladeb, které nebyly Půlnocí dosud natočeny.

Vychází 13. 12. 2013
https://www.facebook.com/events/478849682230187/?fref=ts

Křest téhož dne v Paláci Akropolis, předkapela Koonda Holaa:
http://www.palacakropolis.cz/program/2013-12-13

DG 307 - SVĚDEK SPÁLENÝHO ČASU (5 CD)

Jedná se o kolekci pěti nahrávek z let 1979 a 1980, a to v kompletní verzi. Oproti 3CD, které vydal před 20 lety Globus, se jedná o nově Ondřejem Ježkem remasterované nahrávky z originálních pásů, které se podařilo objevit. Ke "studiovým" nahrávkám, pořízeným v bytě Jany a Zbyňka Jonákových, přibyly i oba koncerty, které se na jaře a na podzim 1979 odehrály na undergroundové usedlosti v Nové Vísce. Komplet je navíc doplněn 104stránkovou brožurkou s objevným textem Petra Ference a galerií 50 fotografií, mapujících tehdejší tvář DG 307. Vše v dvojjazyčném provedení (do angličtiny přeložil Marek Tomin) a zabaleno v originální krabici.

Křest CD proběhne na koncertě v pražské Akropoli v neděli 10. 11. 2013.

LIBOR KREJCAR & TAMERS OF FLOWERS - MEZI NEBEM A ZEMÍ

Po deseti letech nový titul. Obsahuje 11 syrových písní (a jeden videobonus), oproti předchozím Lesním hřbitovům, které byly nahrávány zejména pomocí studiových fíglů je letošní deska syrová, nahraná v podstatě živě za pár d ní v Krejcarově ateliéru bez dalších úprav, dotáček a samplů, je ostrá jako břitva a temná jak hlas apokalypsy. Samozřejmě, že nechybí specifické vidění světa, které Krejcar jako mimořádný básník dokáže podat vskutku originální optikou – sám říká, že texty vznikaly během jeho průběžných pobytů v nemocnici.
Křest CD proběhne na koncertě v pražské Akropoli v neděli 10. 11. 2013.

URAGGAN ANDREW & THE REGGAE ORTHODOX - II.

Věrozvěsti reggae z Ústí nad Labem právě vydávají svoje druhé CD. Klasické rytmy doprovázené aktuálními a angažovanými texty jsou základními stavebními kameny tvorby této skupiny. A humor.  I když se nejedná o žádnou avantgardu, ale naopak o klasiky svého žánru, za první CD nominované v roce 2009 na žánrové ceny Anděl, přesto do stáje Guerilla Records patří. Nedělají totiž kompromisy!
http://www.youtube.com/watch?v=jGoqhMRY68M
Křest alba proběhne v Lounech Na Bahně v pátek 11. 10. 2013 od 19 hodin a jako hosté vystoupí The Silver Spoons (UK/CZ), Koonda Holaa (USA/CZ) a Flower Cover (Louny).
Událost na facebooku:
https://www.facebook.com/events/627416293969618/
http://www.uraggan.info

JIŘÍKOVO VIDĚNÍ - V POLI STROM

Jiříkovo vidění se od předchozí nahrávky Obrazy neklidu (2009) zminimalizovalo do podoby tria, přičemž důležitou součást produkce tvoří mimo běžné nástroje i samply, groovebox a smyčky. Kapela se častým koncertování sehrála a dnes hraje jako velice úderné trio. Nahrávka je samozřejmě obohacena o hosty, kteří v Jiříkově vidění pusobili,taže zní violoncello i klávesy, objevují se obvyklé sugestivní hlášky ze starších i novějších čs. filmů, opět se můžete těšit na muziku a texty v hlavsovsko-zajíčkovské tradici a lehce kybernetickém balení, tentokrát obohacenou o notnou dávku pulsující energie a spodního tahu, známého z četných vystoupení Jiříkova vidění po celé republice.

http://www.youtube.com/watch?v=clw3UGsv8FY

DĚTI KAPITÁNA MORGANA - S ROZKOŠÍ VYLIZUJI OMÁČKU

Zjevení z Brna, které katapultovalo mezi podzemní autsajderskou elitu jejich debutové album, přichází po roce s rovnocenným materiálem. Hudební vzorec, na který vsadili a který je skutečně pozoruhodnou směsicí žánrů (jazz, blues, jarmareční popěvky, šanson, rock a „co vás napadne“), dodrželi i tentokrát a výsledkem je osobitá svébytnost, kterou jsou Děti kapitána Morgana s jejich "autsajdr popem" rozpoznatelní ihned. Kříženec Toma Waitse, kapitána Beefhearta a moravské melodičnosti zprzněné banjem a country popěvky tvoří skutečně nebezpečně autsajdrský pop! Třešinkou na dortu je pak neučesaný Záděrův zpěv, protože mu můžete všechno, co zpívá věřit. Jak je obvyklé, texty jsou vybrány s vkusem kapele vlastním: opět Homér a opět Kozelka. Obal digipacku vytvořil Mistr kresebné zkratky Marian Palla a booklet mj. obsahuje kopie původních Homérových strojopisů.

http://www.youtube.com/watch?v=hh_9EcToQUg

BRATŘI KARAMAZOVI - BEST OF 1993 – 2013 (NOVĚ NAHRÁNO!)

Skupina, které je dnes v mimořádné formě ve studiu nahrála svoje největší hity v aktuální sestavě. Staré i novější písně tak získaly podobu, v jaké je můžete slyšet na koncertech a přitom nezratily nic ze své zvláštní naléhavosti, kterou jsou Bratři pověstní. Naopak, skvělý zvuk a zručnost hudebníků jim dodaly novou dimenzi...

AKTUAL - CHOVÁM V KLECI BOLŠEVIKA

Kapela, která psala dějiny českého undergroundu, vydává nové CD - co dodat víc? Milan Knížák pevně drží opratě svého bandu, který je tentokrát (na rozdíl od začátků) postaven na dobrých muzikantech, i když syrovost a hutnost v žádném případě nezmizely. Náplň alba tvoří jak staré písně, které nebyly dosud nikde nahrány (včetně legendárního Atentátu na kulturu), tak i písně nové, neméně provokativní. Digipack i potisk CD z dílny Milana Knížáka.

VRÁŤA BRABENEC & JOE KARAFIÁT - LÉTÁNÍ JE SNADNÉ

Kmenoví hudebníci skupiny The Plastic People Of The Universe - saxofonista a zpěvák Vratislav Brabenec a kytarista Joe Karafiát - vystupují také jako duo zhudebňující Brabencovy básně. Volný, až freejazový saxofonový doprovod násobený nevázanou a experimentující kytarovou hrou působí velmi přesvědčivě v kombinaci s monotónně naléhavým, emotivním Brabencovým přednesem. Každé vystoupení je neopakovatelé a jinak zběsilé, tohle pochází z roku 2007 a zastihuje oba protagonisty v plné síle. Vychází jako pozornost k letošním Brabencovým 70. narozeninám

Videozáznam přímo z onoho večera:

http://www.youtube.com/watch?v=P9y9Q0za3Q4

Křest spojený s neformální připomínkou významného životního jubilea Vratislava Brabence (nar. 28. 4. 1943) se uskuteční v sobotu 27. 4. v nově zřízeném klubu Pilot v Donské ulici č.p. 19 v pražských Vršovicích. Od 19 hodin vystoupí voice band Sbor břežanských kastrátů s novinkami z Brabencovy poezie, krátce zahraje oslavenec s Joe Karafiátem a pokřtí CD, v Praze se premiérově představí plzeňský Burgtheater a na závěr zahude Joe Carnation Band.

BURGTHEATER - PŘÍBĚHY PODLE BRABENCE

Skupina Burgtheater povstala v roce 2006 z popela legendami a vůní ředidla opředené plzeňské undergroundové kapely The Suřík. Od té doby tvoří program tria (saxofony, hlas, kytara, basová kytara, automatický bubeník) zhudebněné básně/příběhy saxofonisty Plastic People of the Universe Vratislava Brabence, který se jako host objevuje i na zmíněné nahrávce.

Křest ve středu 24. 4. v Plzni Anděl cafe & bar (Bezručova 7) společně s Vráťou Brabencem a Joe Karafiátem, spojený s projekcí filmů "Jak bude po smrti" (natočeným B. Glaserem podle povídky Ladislava Klímy) a „Cesta na venkov" na námět povídky Ivana Wernische (v hlavní roli členové Burgtheateru

http://www.youtube.com/watch?v=Pi21xNR38C4

DG 307 - ŽIVOTY, NEBO BLUDNÉ KRUHY?

Dg 307 se svým novým programem „Životy? Nebo bludné kruhy?", jednou z nejlepších nahrávek v jejich historii. Mimo vynikající Zajíčkovy poezie je tento koncertní projekt zajímavý zvukovým návratem ke kořenům souboru, k čemuž přispívá sugestivní kompozice rozdělená do několika částí, obsazení několika basových nástrojů a pestrých, neustále „tančících" bicích. Studiový projekt je pečlivě smíchán a nástroje neustále zaplňují veškerý prostor, takže nemáte ani čas vydechnout, když je po 48 minutách konec. Avantgardní nahrávka, přesto velmi čitelná a vnitřně klidná.

Křest proběhne v pražském Kaštanu 17.4. 2013 (hostem bude brněnský Urband).

AGON ORCHESTRA - TYPORNAMENTO - VYPRODÁNO

Agon Orchestra, zřejmě nejvýznamnější soubor soudobé hudby, vydává nové CD: realizaci partitur Milana Adamčiaka. Tento skladatel, muzikolog a zakladatele mj. Spoločnosti pre nekonvenčnú hudbu se celoživotně věnuje hledání styčných bodů mezi hudbou a výtvarným uměním, což jej dovedlo na pole grafických partitur. Milan Adamčiak (1946) je slovenský konceptualista, průkopník nové hudby, teoretik i hudební praktik. Jeho tvorbu představují tři rovnocenné a často navzájem se prolínající roviny – experimentální poezie, grafické partitury a hudební projekty s přesahem k akčním projevům a ke zvukovým objektům.
Agon Orchestra přijal nabídku zpracovat několik Adamčiakových vizuálních partitur. Oslovil sedm českých a slovenských skladatelů a hudebníků, aby je převedli do hudební podoby. A tak můžete slyšet interpretace Ivana Achera, Jana Jiruchy, Petra Kofroně a Petra Wajsara z české strany, k nimž se přidali Martin Burlas, Peter Machajdík a Marek Piaček ze strany slovenské. Živý záznam z koncertu (nahrávaného 30. 11. 2012 v pražské La Fabrice) je vůbec prvním CD z vizuálních partitur a vizuální poezie Milana Adamčiaka.

Vychází 22. 3. 2013.

Zde videoukázka:
http://www.youtube.com/watch?v=FI5Y50wMxOY&feature=share

BONUS:
K prvním objednávkám přidáme zdarma sólové CD Ivana Achera s výběrem z jeho rozmanité tvorby (scénická a divadelní hudba, koncertní skladby apod.), které vyšlo jako neprodejná příloha časopisu His Voice (č. 5/2012). Omezené množství!

SLUM - KOSA NA DUŠI

Skupina, která vznikla v roce 2002 v osvědčené a inspirativní restauraci U Zpěváčků a jejímiž motory jsou básník a ne-zpěvák Milan Erben a kytarista (zakladatel legendárního Orchestru Bissext) Zelí. Po deseti letech existence a dvouletém přemlouvání tedy tento čistě undergroundový šraml (neboť v sedmičlenném obsazení mají i housle, akustickou i elektrickou kytaru či klávesy/samohrajky) dorazil do studia, aby zvěčnil 14 písní ze svého repertoáru. Písně, které obehráváním na nejrůznějších – možných i nemožných – místech doslova zlidověly a můžeme o nich mluvit dnes doslova jako o hitech českého podzemí.

Křest CD proběhne v sobotu 26. ledna v pražského Hoodoo klubu (Korunní 106, 10, minutka od metra Flora, tramvaje z Náměstí Míru 10 a 16, případně autobusy 136 a  175, více taky na www.hoodooclub.cz) od 20 hodin a jako speciální hosté vystoupí velice zajímavá a mladá formace, undergroundově těžkotonážní Děti kapitána Morgana z Brna a večer uzavře osvědčené, nicméně velice zřídka hrající Špinavý nádobí v rozšířené sestavě. Mezi nimi hraje, tančí a křtí Slum. Vstupné pouhé kilečko, na sál od 19 hodiny.

JOSEF KLÍČ - REQUIEM ZA MAGORA

Sólová kompozice pro hlas a několik violoncell, kterou složil Josef Klíč, koncertní mistr Národního divadla v Brně, který se ovšem svou podstatnou částí tvorby pohybuje i v českém undergroundu, hostuje např. na posledním studiovém albu Plastic people, případně vystupuje se Závišem či Jaroslavem Neduhou. Proto není žádným překvapením, že smrt Ivana „Magora“ Jirouse, vůdčí osobnosti českého podzemí byla iniciačním momentem k napsání reqiua, neboli zádušní mše za zemřelé k jejich připomenutí. Rok po Magorově smrti tedy vychází dilo, které v sobě propojuje klasickou hudbu s alternativní a soudobou, samozřejmě zazní i temné tóny undergroundu. Reqiuem je proloženo autorskou recitací Jirouse a bonusem je záznam společného vystoupení, kdy I. M. Jirous, mj. nositel Seifertovy ceny za literaturu, recituje svoje verše a Josef Klíč k nim improvizuje na violoncello.

Bosket je sestaven kompletně z působivých fotografií z Jirousovy zádušní mše a pohřbu, kterého se účastnilo na 2 000 lidí.

IVAN MARTIN JIROUS - MAGOROVI PTÁCI A DALŠÍ PŘÍBĚHY

V průběhu let jsme s Magorem plánovali vydání CD jeho autorského a dostali se od stádia běžného čtení až po výběr jeho poezie, kde se mluví o ptactvu a dalších zvířatech. Že jeho básně by byly doplněny o konkrétní zvuky těch kterých zvířat. Ovšem Magorovy plány a jejich realizace byly dvě úplně odlišné věci, jak vědí všichni jeho nakladatelé, vydavatelé a vůbec. A pak Magor umřel!
Takže když se později ozval ornitolog Vít Zavadil, za kterým Magor ve chvílích své píle dojížděl a společně hlasy přírody vybírali, na jedné straně jsem měl velkou radost, že bychom Magorovo přání dotáhli do konce, ale zároveň jsem věděl, že bude problém jeho čtení v patřičném množství a kvalitě vůbec sehnat.
Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným: posledních několik let jsem nejen Magorova čtení pořádal, ale i nahrával - a tedy z asi 5 hodin se podařilo vybrat dostatečné množství materiálu tak, aby - byť jen částečně - naplnil Magorův cíl.
Nakonec jsme zařadili dvě kompletní sbírky: Magorovi ptáky a Okuje a potom jednu opravdovou raritu: kompletně načtený rukopis poslední sbírky, který ovšem Magor nestihl už nakladateli odevzdat. A tak máte možnost Úložu, jak sbírku nazval, poslechnout si v jeho podání a toto čtení je tedy jejím jediným dochovaným zněním
CD vychází v digipacku, booklet tvoří obrazy Jirousova oblíbeného malíře Josefa Žáčka a celkový čas dosahuje 75 minut.
Pokřtěno bude v sobotu 22.9. na večeru, věnovaném jeho nedožitým narozeninám v Hoodoo Music Clubu (www.hoodooclub.cz) v Praze. Koncert, na kterém vystoupí řada básníků a hudebních skupin začíná v 15:00 hodin.

EMAN E.T. - MRTVÁ KOČKA

Druhá nahrávka Ludvíka „Emana E. T." Kandla, kdysi bubeníka (mj.) Hudby Praha a Plastic people, ale zejména showmana a lehce infantilního rockera ,obsahuje dvanáct kousků s typickým Emanovým rukopisem hudebním i textovým. S dvěma výjimkami: úplně šíleným závěrečným Hranostajem a naopak nosnou Loučení s včerejškem, která byla původně určena pro Plastiky na nahrávku Maska za maskou, ale pak z toho sešlo (Eman je ostatně autorem plastické skladby Marie, vstávej, která je skutečnou ozdobou alba!). Nahrávka vznikala skoro dva roky, je propracovaná do nejmenších detailů, i mastering pana Kakaxy z 3bees studia je znát!

Aktuální promo video:    http://www.youtube.com/watch?v=yk5xb2_9jGA
Luxusní videoklip k úvodní skladbě: www.youtube.com/watch?=E-kbHAbRd0c&feature=youtu.be

CD vychází 1. července a slavnostní křest se uskuteční na tradičním festivalu Skaláka, Eman se svou squadrou a speciálního hostem, operním pěvcem, vystoupí v protekčním čase od 19:00 hodin v pátek 6. června.

DOMÁCÍ KAPELA - JEDNÉ NOCI SNIL (2CD)

Domácí kapela je soubor Jana Brabce, který bubnoval v letech 1977-1987 a krátce i po „reunionu" v roce 1997 se skupinou The Plastic People Of The Universe, předtím hrál např.s DG 307. Domácí kapela měla koncertní premiéru v roce 1991, ačkoli první skladby vnikaly již v roce 1988. Hudba má zřetelně rockový základ, ale přitom je velmi artistní, jsou z ní cítit podněty art rocku sedmdesátých let i alternativního hnutí Rock v opozici; a samozřejmě je provázána jako pupeční šňůrou i s bývalým, dalo by se říci „původním" soundem legendy českého undergroundu. „Na půdorysu písničky precizně a se smyslem pro detail vystavěla vokálně instrumentální budovu, která svou potemnělostí a až vznešenou tajnosnubností připomíná krematorium." Reedice CD, které Domácí kapela vydala jako svůj druhý počin počátkem 90. let, je nyní  obohaceno o druhé, koncertní CD, a bonusovou nahrávkou k kompilace Újezd (1993). Kritici v době vydání psali o nahrávce „Brabcovo hudební myšlení je poznamenáno léty v undergroundu a v mnohém přímo navazuje na tvorbu Plastic people, u nichž Brabec bubnoval od roku 1977 jedenáct let. Jan Brabec se vlastně stal přímým pokračovatelem „plastické" hudby poté, co její výhradní autor Milan Hlavsa před lety přesedlal na jiného rockového koně." (obě citace jsou z recenze Ivana Hartmana)

KŘEST proběhne ve čtvrtek 19. dubna od 20:00 hodin v pražském klubu Kaštan (www.kastan.cz) na Břevnově. Domácí kapela premiérově vystoupí se zcela novým programem, jako host zahraje MCH Trio.

MIKOLÁŠ CHADIMA TRIO - 100 MINIMALISTICKÝCH BÁSNÍ - VYPRODÁNO

Chadimův nový "ekonomický" projekt, sestavený z různých variací hráčů MCH Bandu a starých páskových i elektronických smyček, představuje další tvář Chadimovy tvorby. Ještě temnější, syrovější, údernější, než u něj bývá zvykem. Verše Ivana Wernische zhudebněné typicky neurotickým rukopisem, tentokrát obohaceným o postupy artificiální hudby a vytavené hutným zvukem ze studia 3bees v nás zastaví dech a vyvolají pocit, že takovéto umění má ještě smysl. Fakt síla, skoro hodina hudby, která vám nedovolí vydechnout!
Nahrávka roku 2012 se narodila už v únoru; kdo by to řekl!?

Křest (společně s SPB) v pondělí 27.2. v pražském klubu Cafe v lese www.cafevlese.cz od 19:30 hodin.
A zde ... trocha filmových obrázků ze křtu:
http://www.alternativatv.cz/magazin/priloha/15625/20442

SKRYTÝ PŮVAB BYROKRACIE - MY PRAVDU NEMÁME

Skrytý půvab byrokracie bývá řazen k čelním  představitelům současného undergroundu. Soubor sám s tímto pojmem polemizuje, ale nemůže popřít, že se  pohybuje na okraji všeho, ať již to hudba, poezie, či vlastní zvuk kapely.
Novinku ovlivnil nový člen kapely - hráč na magnetofony bez kazet, zvukové efekty a prastaré  syntezátory. Výrazově je na první poslech nový program  více odlehčen a současně je pestřejší - a možná i angažovanější -  než třeba tvorba z minulých období.
Ovšem netřeba se obávat zvukově zjednodušené selanky, SPB - tentokrát jako kvarteto -  sice opět po svém převracejí klišé, natruc zahušťují skladby hlukovými prostředky, ale oproti tomu na druhý zjišťujeme, že se začíná pracovat se zajímavějšími harmoniemi a obzvláště klávesové nástroje  spolu se saxofonu či kytarou více komunikují a na poslech třetí slyšíme už několik hitů a písní do rádia!

Křest (společně s MCH TRIEM) v pondělí 27.2. v pražském klubu cafe v lese www.cafevlese.cz od 19:30 hodin!

VIKTOR HAIT - TŘI HLAVY (KNIHA)

Impérium se rozrůstá! Guerilla Records (a zanedlouho - zřejmě - i Publishings) vstupuje na pole literatury. Dalo by se bez obav říci, že na pole literatutry „klasické", neboť prvním titulem je knížka žijícího undergroundového klasika Viktora Haita!
Knížka TŘI HLAVY vás pozve do všech tří Viktorových hlav, a to už samo o sobě je zážitkem. Povídky, vzpomínky, obrázky, fotky, hrubky - to všechno ve TŘECH HLAVÁCH najdete. Ale TŘI HLAVY jsou zejména třemi oddíly knihy: Hlava I. (z názvů povídek namátkou vybíráme: Jak jsem šoustal na Karlštejně, Jak jsem kouřil u benzínky, Jak jsem se podřezal, Jak jsem tahal Karla Hálu za vlasy, Jak jsem spadl z vořechu). Hlava II. (z názvů povídek namátkou vybíráme: Na Plastiky do Budějic,  Slepci a jídelňák) a Hlava III, Minimemoriam: (Quido Machulka, Láďa Padrůněk, Kladenskej Brouk, Mao, Michal Hrdý, Karel Kryl...). Prostě: doporučují čtyři psychiatři z pěti!

THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - NON STOP OPERA

The Plastic People Of The Universe, nesporná legenda světové rockové hudby, vydávají živou nahrávku!

Od vydání živého alba Live v roce 1997 uběhlo takřka 15 let, během kterých se ve skupině událo několik zásadních změn. Tou nejpodstatnější bylo samozřejmě v roce 2001 úmrtí jejího zakladatele a do té doby výhradního autora repertoáru Mejly Hlavsy.
Nicméně kapela se rozhodla pokračovat dál a před dvěma lety spatřila světlo světa nová nahrávka Maska za maskou, která již vznikla v autorském okruhu všech členů kapely a byla veřejností i kritikou vysoce ceněna.
Protože část repertoáru dosud tvoří i písně ze starších období skupiny, byť jsou hrány již v jiném obsazení, rozhodla se skupina zachytit svou současnou tvář vystoupení. Vznikla tak kolekce, která v sobě obsahuje jak písně ze samého prvopočátku skupiny (kolem období nahrávky Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned /1974/, přes zapadlou desku Líně s tebou spím /2004/ až po poslední opus z roku 2009).

Název nahrávky NON STOP OPERA celkem výstižně vyjadřuje „nekonečné turné", na němž kapela - s  menšími či spíše většími výkyvy -  za svou více než čtyřicetiletou historii pobývá.
CD je věnováno památce Ivana Martina Jirouse.
Vychází 12.12.2011  a oficiální křest alba proběhne 14.12. v pražské Akropoli.

IVAN MARTIN JIROUS - MAGOROVY LABUTÍ PÍSNĚ

Náhlý skon básníka Ivana „Magora" Jirouse, nositele Seifertovy ceny, nedovolil vydat původně plánovaný projet jeho autorského čtení v původním, rozsáhlejším záměru. Vychází tedy jen jedno CD, na kterém je autor zachycen při čtení své nejzásadnější básnickou sbírku, ve Valdicích napsaných Labutích písní. Skoro 80 minut mluveného slova obsahuje všech 183 básní, namluvených s typickou básníkovou dikcí a posléze lehkou alkoholickou zastřeností. Jednoduchý digipack obsahuje řadu básníkových fotografií, průvodní texty Jana Štolby a JiříhoGruntoráda a rozhovor s vydavatelem, ve kterém Magor osvětluje „zákulisí" vzniku této básnické sbírky.

VESELÍ FILIŠTÍNOVÉ - ŠITHAUZ (3CD)

První radikální industriální kapela v ČSSR vydala svou kompletní „historii" na trojCD, vydaný materiál je z rozmezí let 1985 - 1992.

Vnorova dobová recenze (z koncertu v Mariánském údolí 14.6.1986) praví toto:

Náhodný návštěvník byl by patrně zemřel, uvědomělý padl tváří od epicentra výbuchu
Na pódiu tehdejšího sálu ROH pár postav ve tmě těžko viditelných tlouklo, mlátilo, řezalo, bušilo do kolejnic, lešenářských trubek, kovových pružin, plechových desek, různých svařenců, kvílelo na saxofony; občas někdo z nich přistoupil k mikrofonu a drsně ječící cosi deklamoval do hypnoticky neměnného tempa. Jen statečné uši snažily se zaposlouchat do vystoupení jedné z prvních industriálních kapel v tehdejším Československu. Veselí Filištínové začali údajně používat "kovy" jako parodii na heavy metal a poprvé vystoupili v září 1985. Odehraných koncertů nebylo mnoho, a proto vystoupení v Mariánském Údolí bylo kuriozitou. Pro všechny pak patrně první setkání s tuzemským industriálem. Český industriál byl vždycky trochu silné kafe i pro ty, kteří si občas vychutnávali "Cabaret Voltair" nebo "Einsturzende Neubauten". Celá atmosféra koncertu Filištínů je dílem atmosféry a pocitu. Používali zakladní rytmický motiv, náladu a skladbu gradovali na pokyny. Používají všelijaké železné haraburdí. Pokud se někde objevil tradiční nástroj - kytara, basová kytara, saxofony, perkuse nebo přednatočené pásky, tak jenom jako další zvuk zapředený do nálady skladby. Energie u Filištínů je tím nejdůležitějším neboť v pramenech a přenosech energií by měl alternativní posluchač hledat a najít podstatu světa.

-vnor-

http://www.youtube.com/watch?v=NqKtTKAjR5A
http://www.youtube.com/watch?v=QKCNXSrlXzs

Křest 3CD proběhl v rámci festivalu Alternativa 25.11. 2011 v Hoodoo klubu.

(RŮZNÍ INTERPRETI) - 10 LET BEZ MEJLY

V upomínku na dílo a život Mejly Hlavsy, osobnosti, která zanechala hluboký otisk  v české hudbě a guerillím světe Lábusově, proběhl 8. ledna 2011 v pražské Akropoli vzpomínkový koncert, na kterém vystoupili spoluhráči, kteří Mejlu doprovázeli v jeho nejrůznějších hudebních sestavách (Plastic People Of The Universe, DG 307, Šílenství, Půlnoc...).
Své kompozice tak zahráli Filip Topol, Vráťa Brabenec a Joe Karafiát, Pavel Zajíček a DG 307, Jan Brabec a druhou polovinu večera vyplnila jen pro tento okamžik obnovená Půlnoc. To vše obsahuje i tato nahrávka, včetně bohaté fotodokumentace onoho večera.

Vychází 30. září 2011.

Půlnoc aktuálně : http://www.alternativatv.cz/magazin/priloha/13831/18114
a druhý díl: http://www.alternativatv.cz/magazin/priloha/13832/18117